Německý kancléř Friedrich Merz důrazně odsoudil výroky izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Ben-Gvira, který vyzval izraelskou armádu k provádění cílených zabití v Pásmu Gazy. Podle mluvčího německé vlády Sebastiana Hilleho jsou ministrovy výzvy „nelidské“, porušují mezinárodní právo a jsou nepřijatelné. Informovala o tom Deutsche Welle.
Ben-Gvir v rozhovoru uvedl, že Izrael by měl v Gaze každou noc zabít 30 až 40 lidí. Podle dostupných zpráv zároveň řekl, že by nemělo jít pouze o osoby, které v danou chvíli představují bezprostřední hrozbu. Jeho vyjádření se týkalo údajných členů Hamásu a dalších protivníků Izraele, formulace však vyvolala kritiku kvůli tomu, že podle odpůrců rozšiřuje pojem legitimního vojenského cíle mimo rámec mezinárodního humanitárního práva.
Ben-Gvir patří k nejtvrdším představitelům izraelské vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Jeho strana prosazuje dlouhodobou izraelskou kontrolu nad Gazou a odmítá územní ústupky. Ministr zároveň v minulosti čelil mezinárodní kritice kvůli výrokům o Palestincích a kvůli podpoře rozšiřování izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Kritika z vládního tábora i opozice
Výzva k sankcím proti Ben-Gvirovi zazněla také z řad německých konzervativců. Jürgen Hardt, zahraničněpolitický mluvčí poslanecké skupiny CDU/CSU, která podporuje vládu kancléře Merze, označil ministrovy výroky za odlidšťující a vyzval Evropskou unii, aby proti němu zavedla sankce. Podle Hardta by takový krok potvrdil platnost lidské důstojnosti a lidských práv bez ohledu na národnost.
Kritika se ozvala napříč německým politickým spektrem. Zástupce opoziční i krajně pravicové Alternativy pro Německo Markus Frohnmaier podle agentury Euractiv uvedl, že výzvy k zabíjení lidí, kteří nepředstavují bezprostřední hrozbu, překračují jasnou hranici. Debata tak zasáhla i strany, které se v otázce německé podpory Izraeli a postupu v Gaze obvykle výrazně rozcházejí.
Merzova vláda přitom nadále zdůrazňuje právo Izraele na obranu proti útokům Hamásu a označuje bezpečnost Izraele za jeden ze základních pilířů německé zahraniční politiky. Současně však v posledních měsících zpřísnila veřejnou kritiku izraelských vojenských operací a humanitární situace v Gaze. Berlín v srpnu 2025 pozastavil schvalování vývozu vojenského vybavení, které by mohlo být použito v Pásmu Gazy, a uvedl, že prioritou je propuštění izraelských rukojmích a jednání o příměří.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.