Kouř z rozsáhlých požárů nepředstavuje pouze krátkodobý problém pro dýchací ústrojí. Obsahuje směs jemných částic a plynů, které mohou zasáhnout plíce, srdce, nervový systém i další orgány. Za hlavní zdravotní hrozbu odborníci označují částice PM2,5, jejichž průměr nepřesahuje 2,5 mikrometru. Podle Světové zdravotnické organizace tvoří tyto částice přibližně 90 procent celkové hmotnosti pevných částic uvolněných při lesních požárech.
Částice jsou natolik malé, že se při vdechnutí dostávají do nejhlubších částí plic. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) uvádí, že mohou vyvolat zánět a oxidační stres, narušit činnost autonomního nervového systému a v některých případech proniknout z plic do krve. Tím se vysvětluje, proč kouř nesouvisí jen s kašlem nebo podrážděním očí, ale také s dopady na cévy a srdce.
Bezprostřední příznaky zahrnují pálení očí, škrábání v krku, rýmu, bolest hlavy, únavu, kašel, sípání a dušnost. Při vyšší koncentraci kouře mohou lidé pociťovat bolest na hrudi nebo zrychlený tep. Expozice zvyšuje riziko zhoršení astmatu a dalších chronických plicních onemocnění, například chronické obstrukční plicní nemoci. Lékaři zároveň zaznamenávají více návštěv pohotovostí a hospitalizací kvůli dýchacím i některým srdečně-cévním potížím.
Ohroženější jsou děti, starší lidé, těhotné ženy a lidé s onemocněním srdce nebo plic. Dětský organismus je citlivější, protože plíce, imunitní systém a další tělesné funkce se stále vyvíjejí. Kouř může nepříznivě ovlivnit také průběh těhotenství a zvyšovat riziko předčasného porodu. Zvláštní skupinu představují hasiči a další pracovníci zasahující přímo u požárů, kteří mohou být vystaveni velmi vysokým koncentracím částic po delší dobu.
Dlouhodobé následky zůstávají méně jasné
Vědecké poznatky o dlouhodobém působení kouře se rychle rozšiřují, ale nejsou dosud úplné. Světová zdravotnická organizace uvádí, že výzkum se zabývá například možnou souvislostí s některými nádorovými onemocněními, poruchami poznávacích funkcí a nemocemi dalších orgánů. U opakovaného nebo dlouhodobého vystavení vysokým koncentracím kouře však podle amerického Národního institutu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci stále není přesně známo, jak velká zdravotní rizika pracovníkům hrozí.
Riziko navíc nezůstává v bezprostředním okolí požáru. Kouř může podle WHO urazit tisíce kilometrů a zhoršit kvalitu ovzduší i ve vzdálených regionech. Pokud hoří také domy, průmyslové objekty nebo automobily, přidávají se do směsi další toxické látky, například polycyklické aromatické uhlovodíky, kovy a další produkty spalování. Podle agentury Deutsche Welle proto odborníci upozorňují, že následky požárů se mohou týkat nejen evakuovaných obyvatel, ale i lidí, kteří žijí daleko od plamenů, a zasahujících hasičů.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.