Ve Fnidequ na severu Maroka se migrace do sousední španělské Ceuty stala součástí každodenní reality. Město leží u pobřeží naproti španělské enklávě, která je jedním z mála míst, kde lze z afrického kontinentu vstoupit na území Evropské unie po zemi. Pro mladé Maročany i lidi, kteří přes Maroko putují z dalších afrických zemí, představuje Ceuta symbol šance na bezpečnější a lepší život. Zároveň je ale připomínkou rizik, která jsou s takovou cestou spojena.
Podle reportáže Deutsche Welle někteří obyvatelé Fnidequ popisují pokusy o překročení hranice jako mimořádně nebezpečné. Migranti se snaží dostat do Ceuty plaváním, někdy ve skupinách, nebo překonáním hraničních bariér. Místní, kteří zažili předchozí vlny hromadných pokusů o vstup, upozorňují na vyčerpání, silné mořské proudy a možnost utonutí. Marocké bezpečnostní složky se zároveň snaží skupinám v odchodu zabránit a část lidí z oblasti odvážejí do jiných částí země.
Napětí u Ceuty výrazně vzrostlo v srpnu 2024, kdy se podle údajů citovaných Evropskou agenturou pro azyl v několika dnech pokoušely do enklávy dostat stovky lidí denně. Někteří plavali z marockého pobřeží, jiní se snažili využít mlhu nebo nepřehledné podmínky u hranice. Španělské a marocké úřady tehdy hlásily velký počet zadržených a navracených osob. Podobné pokusy se objevovaly i později, i když jejich intenzita se měnila podle počasí, bezpečnostních opatření a situace v regionu.
Ceuta zůstává výjimkou na evropské hranici
Podle údajů Evropské agentury pro azyl dorazilo do Ceuty po pevnině v roce 2025 celkem 3523 lidí, což bylo o 39,2 procenta více než v předchozím roce. Současně se celkový počet nepravidelných příchodů do Španělska snížil. Ceuta tak zůstává menší, ale citlivou součástí západní migrační trasy. V enklávě funguje přijímací středisko pro migranty, jehož kapacita však byla v roce 2025 opakovaně překročena. Nejvyšší zaznamenaná obsazenost dosáhla podle stejného zdroje 1083 lidí při kapacitě 512 míst.
Situaci komplikuje také právní spor o způsob, jakým Španělsko lidi po příchodu do Ceuty vrací do Maroka. Vrchní soud Andalusie v březnu 2025 rozhodl, že okamžité navrácení člověka, který se do Ceuty pokusil doplavat, nebylo v souladu s pravidly platnými pro tento typ případu. Soud uvedl, že zvláštní režim na pozemní hranici nelze automaticky použít na osoby, které připluly po moři. Rozhodnutí upozornilo na povinnost posuzovat jednotlivé případy a umožnit přístup k azylovému řízení tam, kde o něj lidé požádají.
Pro obyvatele Fnidequ ale právní a politické debaty zůstávají vzdálené. Ve městě se prolínají příběhy lidí, kteří v Ceutě vidí nejbližší cestu k evropským příležitostem, s obavami těch, kteří sledují opakované zásahy na hranici. Evropská unie a Maroko dlouhodobě spolupracují na omezování převaděčství a nepravidelné migrace. Pro jednotlivce, kteří se k hranici vydávají, však dohody, ploty ani policejní hlídky nemění základní dilema: zůstat, nebo podstoupit cestu, jejíž konec může znamenat návrat, zadržení či ohrožení života.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.