Hladiny největších nádrží Vltavské kaskády se dál snižují a výhled zůstává nepříznivý. Podle údajů Povodí Vltavy byla 11. září hladina Orlíku na kótě 334,72 metru nad mořem, tedy jen krátce nad hranicí 334,60 metru, při níž se mění způsob řízení soustavy. Slapy byly ve stejný den na kótě 267,92 metru nad mořem.
Hranice u Orlíku je důležitá kvůli takzvanému nadlepšování průtoku. Jde o vypouštění vody z nádrží v době, kdy je přítok do kaskády nižší než množství vody potřebné pod Vraným. Minimální odtok je stanoven na 40 metrů krychlových za sekundu. Voda zajišťuje ekologické funkce toku, vodárenské odběry i ředění vyčištěných odpadních vod.
Státní plavební správa v srpnu uvedla, že Orlík tehdy klesal při přítoku zhruba 10 až 15 metrů krychlových za sekundu. Pokud by hladina dosáhla kóty 334,60 metru, mělo se vyprazdňování Orlíku pozastavit a potřebný odtok začít zajišťovat ze zásobního prostoru Slap. To znamená postupný pokles hladiny níže položené nádrže.
Slapy převzaly část vodohospodářské zátěže
Očekávaný přesun části zátěže na Slapy už měl dopad na provoz i plavbu. Povodí Vltavy upozornilo, že hladina Slap může klesnout pod kótu 269,10 metru ještě před koncem letní sezony. Kvůli nízké vodě se měnil režim přepravy lodí přes hráz a na Orlíku bylo nutné řešit také vytahování plavidel pomocí autojeřábu.
Orlík má podle údajů uváděných Povodím Vltavy celkový objem 716,5 milionu metrů krychlových, zatímco Slapy zhruba 269,3 milionu metrů krychlových. Orlická nádrž je tedy výrazně větší a při běžném hospodaření se její hladina mění pomaleji. Manipulační pravidla proto počítají s tím, že se při dlouhodobém suchu nejprve využívá její zásobní prostor.
Pokud by se vyčerpaly zásobní prostory obou nádrží, kaskáda by už nemohla udržovat odtok na stanovené úrovni a podle manipulačních řádů by vypouštěla pouze tolik vody, kolik by do ní přitékalo. Povodí Vltavy ale dříve uvedlo, že zásoba vody v Orlíku a Slapech byla v srpnu stále přibližně na 55 procentech. Dodávky pitné vody pro Prahu tehdy podnik nepovažoval za ohrožené; vodárenské nádrže byly podle něj naplněné zhruba ze 70 až 90 procent.
Stav nádrží je důsledkem dlouhodobě nízkých přítoků v celém povodí Vltavy. Jednorázová bouřka by podle vodohospodářů situaci nevyřešila, protože půda i krajina mají výrazný deficit vody. Pro doplnění nádrží by byly potřeba vydatnější srážky trvající několik dnů, které by nejprve nasytily půdu a následně zvýšily průtoky v tocích.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.