Bundesregierung ve středu 12. srpna schválila návrh reformy německého zpravodajského práva. Zákon má posílit pravomoci Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, který působí v oblasti vnitřní bezpečnosti, a Spolkové zpravodajské služby BND odpovědné za zahraniční rozvědku. Vláda změny zdůvodňuje rostoucími hrozbami v podobě špionáže, sabotáží, kybernetických útoků a dalších hybridních operací.
Podle německé vlády se země stále častěji stává terčem aktivit cizích mocností namířených proti její bezpečnosti a demokratickému zřízení. Reforma má službám umožnit nejen shromažďovat a vyhodnocovat informace, ale v určitých případech také aktivně narušovat operace protivníka. Návrh počítá například s možností napadat nepřátelské počítačové systémy, kopírovat nebo mazat v nich uložená data a omezovat fungování infrastruktury využívané k útokům.
Nové pravomoci by se měly týkat také přístupu k elektronickým zařízením, jako jsou mobilní telefony a počítače. U některých opatření má být nutné povolení nebo přezkum nezávislým kontrolním orgánem. Vláda současně tvrdí, že návrh zachovává právní dohled a stanovuje podmínky, za nichž mohou zpravodajské služby zasahovat. Návrh nyní musí projednat Spolkový sněm a následně Spolková rada.
Reforma mění tradiční rozdělení rolí, podle něhož německé tajné služby především získávají informace, zatímco policejní složky zajišťují prevenci a vyšetřování trestné činnosti. Právě toto oddělení vzniklo po zkušenosti s nacistickou tajnou policií Gestapo a patří k důležitým principům poválečného uspořádání německé bezpečnostní politiky. Kritici návrhu proto varují před oslabením ochrany soukromí a před nedostatečnou právní kontrolou některých zásahů.
Ministr vnitra Alexander Dobrindt označil reformu za zásadní změnu fungování německých zpravodajských služeb. Podle agentury Reuters vláda tvrdí, že nové nástroje mají Německu umožnit účinněji čelit zahraničním aktérům, aniž by se při ochraně vlastní bezpečnosti muselo tolik spoléhat na informace od spojenců. Kabinet návrh schválil v době, kdy německé úřady upozorňují na kombinování klasické špionáže, sabotáží, dezinformací a kybernetických útoků.
Problémy s nízkou hladinou řek
Ve stejný den německý ministr dopravy Steffen Bilger jednal se zástupci spolkových zemí a dopravního sektoru o mimořádně nízkých hladinách řek. Největší potíže se týkají Rýna, důležité vodní cesty pro přepravu surovin a průmyslového zboží. Podle německého ministerstva dopravy omezená kapacita lodní dopravy zasahuje dodavatelské řetězce a výrobní podniky.
Vláda chce využít železniční a silniční dopravu a připravuje také další opatření pro období nízkých stavů. Ministerstvo uvedlo, že zhoršená situace může přetrvat nejméně do konce srpna. Od července funguje celostátní informační systém NIWIS, který má poskytovat jednotný přehled o nízkých stavech na německých vodních cestách.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.