Desítky lidí se v pátek sešly před budovou Českého rozhlasu v Praze, aby si připomněly 58. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Pietní akci doprovodily transparenty na podporu médií veřejné služby a také nesouhlas části účastníků s projevy vládních politiků. Na představitele koalice ANO, SPD a Motoristů lidé pískali a volali „hanba“.
Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) ve svém projevu mluvil o potřebě ctít pravdu a demokracii. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) za kabinet vyjádřila úctu obětem okupace a obdiv lidem, kteří se proti invazi postavili. Premiér Andrej Babiš (ANO) se z pietní akce omluvil kvůli návštěvě jižních Čech. Informace zveřejnily Hospodářské noviny s odvoláním na agenturu ČTK.
Prezident Petr Pavel ve vystoupení zdůraznil význam nezávislých médií pro fungování demokracie. Připomněl, že tehdejší Československý rozhlas sehrál během invaze zásadní roli při informování obyvatel o vpádu sovětských vojsk. Podle prezidenta dnes média veřejné služby čelí tlaku na omezení svobody a nezávislosti, i když tento tlak má jinou podobu než v srpnu 1968. Vyzval veřejnost, aby se za nezávislá média postavila, pokud to bude potřeba.
Na Pavlův projev navázal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nezávislá média a odvahu označil za jedny z prvních terčů moci, která se snaží normalizovat poměry. Zdůraznil význam pravdivého slova a vyzval k tomu, aby se lidé nepřizpůsobovali mocným kvůli osobnímu prospěchu.
Financování pod státním rozpočtem
Politický spor se odehrává v době, kdy vláda prosazuje změnu financování České televize a Českého rozhlasu. Koaliční kabinet v polovině června schválil návrh zákona, který má financování obou institucí převést pod státní rozpočet. Podle údajů uvedených Hospodářskými novinami by média dostávala zhruba o 15 procent méně peněz, než s jakými hospodaří po loňském zvýšení poplatků.
Česká televize a Český rozhlas jsou nyní financovány především prostřednictvím zákonných poplatků domácností a firem. Tento systém má poskytovat příjem přímo od veřejnosti, zatímco státní rozpočet znamená financování z peněz vybraných státem prostřednictvím daní a dalších příjmů. Změna proto vyvolává otázky ohledně finanční stability institucí a jejich odolnosti vůči politickému tlaku.
Proti vládnímu záměru se podle Hospodářských novin postavila samotná média veřejné služby. Jejich zaměstnanci v červnu uspořádali jednodenní výstražnou stávku. Opoziční strany zároveň avizovaly, že projednávání návrhu ve sněmovně budou obstruovat. Debata o financování tak doplnila tradiční vzpomínku na roli rozhlasu v prvních dnech okupace, kdy jeho vysílání pomáhalo obyvatelům získávat informace navzdory zásahům okupačních sil.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.