Vyšší příjem cukrů byl při léčbě antibiotiky spojen s výraznějším narušením střevního mikrobiomu a s růstem bakterie Enterococcus faecium, která může u oslabených pacientů způsobovat obtížně léčitelné infekce. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Nature. Výzkumníci upozorňují, že dočasné omezení sladkostí během antibiotické léčby a krátce po ní by mohlo být jednoduchým způsobem, jak tento nežádoucí účinek zmírnit. Zatím ale není prokázáno, že by taková změna jídelníčku zlepšila zdravotní stav pacientů.
Střevní mikrobiom označuje společenství mikroorganismů žijících v trávicím traktu. Antibiotika kromě původců infekce zasahují také část běžných střevních bakterií, a tím mohou snížit rozmanitost mikrobiomu. Oslabené společenství pak hůře brání množení druhů, které za obvyklých podmínek zůstávají v menšině.
Vědci sledovali 173 hospitalizovaných pacientů s nádorovými onemocněními krve, u nichž bylo možné podrobně zaznamenávat stravu i průběžně odebírat vzorky stolice. Celkem vyhodnotili 9419 zaznamenaných jídel; pro analýzu mikrobiomu použili 1009 vzorků od 158 pacientů. Zaměřili se na osoby, které často podstupují intenzivní léčbu, transplantaci krvetvorných buněk a antibiotickou terapii, takže u nich může mít narušení mikrobiomu zvláštní význam.
Analýza ukázala, že po užívání širokospektrých antibiotik souvisel každý další příjem 100 gramů sladkostí, cukru nebo slazených nápojů s odhadovaným poklesem rozmanitosti střevních bakterií o 24,1 procenta ve srovnání se vzorky bez předchozí expozice antibiotikům. Samotná konzumace těchto potravin bez antibiotik s rozmanitostí mikrobiomu významně spojena nebyla. Výzkumníci zároveň pozorovali posun ke složení, v němž se častěji prosazoval Enterococcus faecium.
Výsledky z lidských dat doplnily pokusy na myších. Zvířata dostávala antibiotikum biapenem a současně stravu obsahující sacharózu, tedy běžný cukr tvořený glukózou a fruktózou. Po třech dnech u nich množství bakterií rodu Enterococcus vzrostlo 16,3násobně a šestý den bylo 33,4krát vyšší než u srovnávaných zvířat. Pokus podporuje možnost, že cukry poskytují bakteriím, které přežijí antibiotickou léčbu, vhodnější podmínky k rychlému růstu. Mechanismus však studie definitivně neurčila.
Autoři zdůrazňují, že jejich práce převážně popisuje souvislosti a byla provedena u specifické skupiny těžce nemocných lidí. Nelze proto automaticky přenést výsledky na všechny pacienty užívající antibiotika ani tvrdit, že cukr přímo způsobuje infekce. Dalším krokem mají být klinické studie, které ověří, zda krátkodobé omezení jednoduchých cukrů během léčby a po ní skutečně omezí poškození mikrobiomu nebo sníží výskyt komplikací.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.