Evropa čelí rozsáhlejším a hůře předvídatelným lesním požárům. Oheň v posledních letech zasahuje nejen tradičně ohrožené oblasti kolem Středozemního moře, ale také části střední, severní a západní Evropy. Podle agentury Deutsche Welle za tím nestojí jediná příčina, nýbrž souběh vysokých teplot, sucha, větru, dostupné vegetace a lidské činnosti.
Rozhodující roli hraje počasí. Delší období bez srážek vysušuje půdu, traviny, keře i lesní porosty. Vlny veder pak snižují množství vody v rostlinách a vytvářejí podmínky, v nichž se plameny rychle šíří. Vítr oheň dále rozfoukává, přenáší žhavé uhlíky a komplikuje zásah hasičů. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že klimatické podmínky určují především intenzitu a dopad požárů, zatímco většina ohnisek vzniká v důsledku lidské činnosti.
Podle služby Copernicus Climate Change Service byla v Evropě v roce 2025 požární nebezpečnost nadprůměrná od března do dubna a znovu od června do září. Sezona začala mimořádně brzy. Významnou aktivitu zaznamenaly některé části západní Evropy už v únoru a další požáry se objevily na jaře. Letní vlny veder potom vytvořily podmínky pro rozsáhlé požáry na jihu a západě kontinentu.
Rok 2025 se podle evropského systému EFFIS, který sleduje lesní požáry mimo jiné pomocí satelitů, stal nejhorší požární sezonou v historii měření v Evropské unii. Shořelo více než milion hektarů, téměř dvojnásobek průměru za období 2006 až 2024. Copernicus zaznamenal také rostoucí počet takzvaných megapožárů, tedy ohnisek o rozloze přesahující tisíce hektarů. Největší škody v létě utrpěly zejména Španělsko a Portugalsko.
Více paliva a méně času na zásah
K rychlému šíření požárů přispívá i stav krajiny. Opouštění zemědělské půdy a úbytek pravidelné péče vedou k hromadění suché trávy, větví a dalšího hořlavého materiálu. V některých oblastech se zároveň mění skladba lesů a porosty jsou oslabené suchem, škůdci nebo vysokými teplotami. Když se taková vegetace spojí s horkým a větrným počasím, mohou se požáry šířit rychleji, než stačí zasáhnout jednotky v terénu.
Ohniska často vznikají v blízkosti lidských sídel, silnic, elektrických vedení nebo zemědělských pozemků. Příčinou může být nedbalost, technická závada i úmyslné zapálení. Samotné zapálení však ještě neurčuje rozsah katastrofy. Ten závisí hlavně na vlhkosti porostu, větru, terénu a schopnosti hasičů dostat se k ohnisku v prvních hodinách.
Evropské instituce proto vedle hašení zdůrazňují prevenci, lepší údržbu krajiny, včasné varování a přeshraniční spolupráci. Evropská komise v reakci na rekordní sezonu 2025 představila přístup, který má spojit prevenci, připravenost, zásah i obnovu postižených území. Podle Evropské agentury pro životní prostředí přitom Evropa otepluje rychleji než celosvětový průměr a bez účinných adaptačních opatření bude tlak sucha a požárů dál narůstat.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.