To, co dříve oddělovalo východní a západní Německo a mělo zabránit lidem v přechodu hranice, dnes slouží jako rozsáhlý prostor pro přírodu. Bývalý pás mezi oběma částmi země se po pádu Berlínské zdi v roce 1989 ocitl z velké části mimo běžné využití. Díky tomu se na něm uchovaly druhy, které z jiných částí Německa postupně mizely.
Takzvaný Zelený pás dnes měří téměř 1400 kilometrů. Podle německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle v něm žije přibližně 7500 druhů hmyzu a pavouků, včetně stovek ohrožených druhů. Oblast obývají také vydry, kočky divoké a ptáci, jejichž populace v jiných částech země čelí úbytku. Přibližně 88 procent pásu je nyní chráněno.
Proměna bývalého „pásma smrti“ v přírodní koridor patří k příkladům, kdy dlouhodobé omezení lidské činnosti pomohlo obnově krajiny. Území už není uzavřené jako za studené války. Návštěvníkům ho zpřístupňují cyklostezky a informační panely, které připomínají jeho historii i současný význam pro biodiverzitu.
Stromy ve městech pod dohledem veřejnosti
Jiný německý projekt se zaměřuje na stromy v ulicích a parcích. Městská zeleň pomáhá ochlazovat okolí, omezovat dopady přívalových srážek a zlepšovat podmínky pro život ve městech. Stromy však zatěžuje horko, sucho, doprava i rozsáhlé zpevněné plochy.
Občanská věda nyní umožňuje lidem stromy v jejich okolí mapovat a sledovat. Deutsche Welle projekt přirovnala ke hře Pokémon Go, v tomto případě ale nejde o hledání virtuálních postav. Zapojení obyvatel může přinést přehled o městské zeleni a pomoci sledovat, v jakém stavu jednotlivé stromy jsou. Informace mohou být využitelné při plánování péče o zeleň v době rostoucích teplot a častějšího sucha.
Vyplavená tráva jako izolace pro domy
Na německém ostrově Poel v Baltském moři dostává nové využití také mořská tráva, která se vyplavuje na pláže. Místo aby zůstávala odpadem, zpracovávají ji na izolační materiál pro domy. Projekt tak spojuje úklid pobřeží s hledáním alternativ ke konvenčním stavebním surovinám.
Rostoucí zájem o ekologičtější stavebnictví přitahuje pozornost i z dalších evropských zemí. Příklad z ostrova Poel ukazuje, že materiál, který byl dříve považován za obtíž, může mít další využití. Podle Deutsche Welle jde o jeden z řady projektů, které nespoléhají pouze na nové technologie, ale také na změnu pohledu na opomíjené části krajiny a přírodní zdroje.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.