Příprava státního rozpočtu na rok 2027 směřuje k výrazně vyššímu schodku, než jaký obsahuje letošní rozpočet. Ten počítá se schodkem 310 miliard korun. Premiér Andrej Babiš v posledních týdnech uvedl, že deficit pro příští rok bude významně pod 400 miliardami korun. Ekonom Michal Skořepa odhadl jeho výši na 370 až 380 miliard korun. Přesné číslo ale vláda k 23. srpnu 2026 nezveřejnila.
Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že první návrh rozpočtu představí až na konci srpna. Zároveň připustila prohloubení schodku veřejných financí z letošních 2,6 procenta hrubého domácího produktu na 2,8 procenta v příštím roce. Jde o širší ukazatel než samotný deficit státního rozpočtu, protože zahrnuje také hospodaření dalších částí veřejného sektoru. Informace vycházejí z vyjádření ministerstva financí, vlády a zpravodajství České televize a Českého rozhlasu.
Investice jako hlavní obhajoba výdajů
Vláda vyšší výdaje zdůvodňuje mimo jiné investicemi do infrastruktury, zdravotnictví a obrany. Schillerová po jednáních s ministry označila investice za jednu z priorit rozpočtu. Podle dřívějších vyjádření kabinet nechce zastavovat rozestavěné infrastrukturní projekty. Babiš současně potvrdil, že Česko v roce 2027 vynaloží na obranu dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany požadovalo zvýšení rozpočtu z letošních 155 miliard na zhruba 190 miliard korun.
Právě zde se ale ukazuje rozdíl mezi investicí a běžnou spotřebou státu. Investiční výdaj vytváří nebo obnovuje dlouhodobý majetek, například dopravní stavbu či nemocniční zařízení. Ne každý výdaj, který vláda politicky označí za investiční prioritu, však automaticky zvyšuje produktivitu ekonomiky. Ekonom Skořepa upozornil, že při současné situaci české ekonomiky může další výrazné zvyšování veřejné poptávky vytvářet inflační tlaky. Zmínil také potřebu posuzovat jednotlivé investice podle jejich skutečného přínosu.
Na rozpočet přitom tlačí také požadavky jednotlivých resortů. Ministerstva obrany, školství, zdravotnictví a práce podle České televize požadují dohromady více než 100 miliard korun navíc proti letošku. Schillerová dříve uvedla, že zdravotnictví patří mezi priority vlády. Kabinet tak bude muset rozhodnout, které požadavky pokryje vyššími příjmy, které úsporami a které novým dluhem.
Čísla zatím nejsou definitivní
Rozpočtový proces zatím zůstává otevřený. Přesnější odhad příjmů a výdajů má přinést srpnová makroekonomická prognóza. Dokud nebude zveřejněn návrh státního rozpočtu, není možné ověřit, jak velká část plánovaného schodku připadne na kapitálové výdaje a jaká na mzdy, sociální transfery, provoz státu či obsluhu dluhu. Odhady schodku ve výši 370 až 380 miliard korun proto nelze zaměňovat za schválený rozpočet.
Rozhodující bude také vztah návrhu k pravidlům rozpočtové odpovědnosti. Národní rozpočtová rada už dříve upozorňovala na rostoucí objem mandatorních a kvazimandatorních výdajů, tedy výdajů, které stát nemůže snadno omezit bez změny zákonů nebo dlouhodobých závazků. Vyšší deficit v době hospodářského růstu by znamenal další nárůst potřeby financovat stát emisemi dluhopisů. O skutečném rozsahu zadlužování a podílu investic ale rozhodne až dokument, který má ministerstvo financí zveřejnit na konci srpna.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.