Rumunsko odstavilo oba reaktory jaderné elektrárny Cernavodă, protože kvůli mimořádně nízké hladině Dunaje nemá dostatek chladicí vody. Podle provozovatele Nuclearelectrica byl druhý blok odstaven 13. srpna. První reaktor přestal vyrábět elektřinu už dříve. Jde o vzácný krok, který souvisí s dlouhodobým suchem a vysokými teplotami v regionu.
Elektrárna Cernavodă je jedinou jadernou elektrárnou v Rumunsku. Tvoří ji dva reaktory typu CANDU s celkovým výkonem zhruba 1400 megawattů. Za běžných podmínek pokrývá přibližně pětinu rumunské výroby elektřiny. Nuclearelectrica uvedla, že odstavení bylo provedeno kontrolovaně a v souladu s bezpečnostními postupy. Podle společnosti nemá situace dopad na jadernou bezpečnost ani na obyvatelstvo a životní prostředí.
Problém nespočívá jen v množství vody v řece, ale také v její teplotě a v technických možnostech čerpání. Elektrárna využívá vodu z Dunaje k ochlazování kondenzátorů, které odvádějí teplo vznikající při výrobě elektřiny. Při poklesu průtoku a růstu teploty vody musí provozovatel snižovat výkon, aby dodržel bezpečnostní a ekologické limity.
Podle agentury Deutsche Welle se podobné potíže týkají také Maďarska, kde nízká hladina ohrožuje provoz jaderné elektrárny Paks. Ta se nachází na břehu Dunaje jižně od Budapešti a její čtyři reaktory zajišťují významnou část maďarské výroby elektřiny. Kvůli nedostatku chladicí vody byly v uplynulých týdnech postupně odstaveny některé bloky a zbývající výroba byla omezena.
Maďarský provozovatel MVM uvedl, že 27. července klesla hladina Dunaje u Paksu na minus 106 centimetrů, což byl podle něj rekord. O několik dní později elektrárna oznámila, že úplné odstavení všech bloků může být během 24 až 72 hodin nevyhnutelné. Důvodem bylo umístění sacích otvorů čerpadel: voda by podle provozovatele byla pro chlazení ještě dostupná, čerpadla by ji ale při tak nízké hladině nedokázala spolehlivě odebírat.
Maďarské úřady a pracovníci elektrárny proto hledali dočasné řešení přímo v korytě řeky. Provozovatel nechal proti proudu od elektrárny potopit dvě zhruba osmdesátimetrové bárky naplněné kamením a připravuje také instalaci prahu, který má nasměrovat větší část vody k čerpacím zařízením. Opatření má hladinu u odběrného místa zvýšit o několik centimetrů. Na začátku srpna byly tři bloky Paksu odstavené, zatímco druhý fungoval zhruba na poloviční výkon. Po dočasném zvýšení hladiny začal provozovatel 10. srpna jeho výkon zvyšovat až k nominální úrovni.
Vývoj na Dunaji ukazuje, jak jsou některé evropské elektrárny závislé na stabilním průtoku řek. Podobné omezení se v minulosti týkalo také jaderných zařízení ve Francii, která musela při vlnách veder snižovat výkon kvůli teplotě říční vody. Rumunská Nuclearelectrica zatím neuvedla přesný termín obnovení provozu obou bloků Cernavodă; podle dostupných informací neočekávala návrat k výrobě nejméně během deseti dnů od odstavení druhého reaktoru.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.