Volby v době války představují pro Ukrajinu příliš velké riziko a mohly by zemi rozštěpit, řekl podle veřejnoprávní stanice Suspilne ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Před novináři přirovnal jejich možný dopad na stát k tsunami. Jeho vyjádření přichází v době, kdy se v Kyjevě i mezi zahraničními partnery diskutuje o podmínkách poválečného hlasování.
Ukrajinské právo v současnosti konání celostátních voleb za stanného práva neumožňuje. Stanné právo platí na celém území země od 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi. Pracovní skupina ukrajinského parlamentu v květnu uvedla, že dospěla ke shodě na nemožnosti pořádat volby během stanného práva. Zabývá se proto mimo jiné pravidly pro volby ve zvláštním období a po skončení války, uvedla Nejvyšší rada. ([rada.gov.ua](https://www.rada.gov.ua/en/print/272655.html))
Praktickým problémem je bezpečnost kampaně, volebních místností i samotných voličů. Rusko nadále okupuje část ukrajinského území a miliony lidí jsou mimo své původní bydliště. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky zůstává v zemi přibližně 3,7 milionu vnitřně vysídlených osob. Organizace zároveň odhaduje, že humanitární pomoc bude v roce 2026 potřebovat 10,8 milionu lidí uvnitř Ukrajiny. ([unhcr.org](https://www.unhcr.org/ua/en/news/briefing-notes/after-brutal-winter-millions-ukrainians-face-deepening-displacement-and?utm_source=openai))
Volby by zasáhly i obnovu ekonomiky
Politická nejistota by se týkala také řízení veřejných financí a obnovy země. Ukrajina je během války silně závislá na zahraniční finanční podpoře a současně musí financovat obranu, sociální výdaje i opravy infrastruktury. Společné hodnocení ukrajinské vlády, Světové banky, Evropské komise a OSN uvádí, že náklady na poválečnou obnovu a rekonstrukci dosahují téměř 588 miliard dolarů v horizontu deseti let. Částka podle hodnocení odpovídá téměř trojnásobku odhadovaného nominálního HDP Ukrajiny za rok 2025. ([worldbank.org](https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2026/02/23/updated-ukraine-recovery-and-reconstruction-needs-assessment-released?utm_source=openai))
Mezinárodní měnový fond v červenci snížil odhad růstu ukrajinské ekonomiky pro rok 2026 na 1 až 1,6 procenta. V prvním čtvrtletí se reálný hrubý domácí produkt meziročně snížil o 0,6 procenta, mimo jiné kvůli útokům na energetickou a logistickou infrastrukturu, přísnější fiskální politice a slabším investicím. Reálný HDP je ukazatel výkonu ekonomiky očištěný o vliv cen, takže zachycuje skutečný objem vyrobeného zboží a služeb. ([elibrary.imf.org](https://www.elibrary.imf.org/view/journals/002/2026/188/article-A001-en.xml?utm_source=openai))
Zelenskyj už v únoru uvedl, že Ukrajina bude připravena uspořádat volby až po zajištění bezpečnostních garancí a příměří. Podle něj má nejprve přijít bezpečnost a teprve poté politika. Případné hlasování by muselo řešit také účast uprchlíků v zahraničí, vojáků a obyvatel oblastí zasažených boji. Datum voleb proto zůstává spojeno především s ukončením nebo zásadním omezením bojů a s vytvořením podmínek pro svobodné a bezpečné hlasování. ([euronews.com](https://www.euronews.com/2026/02/11/ukraine-will-only-hold-elections-after-security-guarantees-and-ceasefire-in-place-zelensky))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.