Pět let po převzetí moci hnutím Tálibán zůstávají stovky Afghánců, kterým Německo slíbilo bezpečí, v Pákistánu nebo přímo v Afghánistánu. Podle německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle čeká na odjezd do Německa zhruba 600 lidí, včetně bývalých spolupracovníků německých institucí a jejich rodinných příslušníků.
Tálibán ovládl Kábul 15. srpna 2021 během stahování zahraničních vojsk. Berlín následně oznámil, že pomůže nejen Afgháncům, kteří pracovali pro německou armádu nebo rozvojové projekty, ale také dalším lidem považovaným za zvlášť ohrožené, například novinářům, aktivistům a obráncům lidských práv.
Od návratu Tálibánu do června 2026 dorazilo do Německa podle Deutsche Welle více než 37 000 Afghánců. Někteří z nich spolupracovali s Bundeswehrem, jiní s německými programy rozvojové pomoci. Do celkového počtu se započítávají také jejich příbuzní a lidé, kteří byli zařazeni do humanitárních přijímacích programů.
Čekání v Pákistánu
Mezi těmi, kdo stále čekají, je také muž vystupující pod jménem Javad Niazi. Podle Deutsche Welle pracoval pro německé ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, nyní se svou rodinou žije v pákistánském Péšávaru. Rodina podle jeho svědectví přišla o úspory, děti nemohou chodit do školy a kvůli obavám z pákistánských bezpečnostních složek se pohybuje jen omezeně.
Pákistán v posledních letech zpřísnil postup vůči Afgháncům bez platných dokladů k pobytu. Němečtí žadatelé tak čekají v zemi, kde jim hrozí zadržení nebo deportace do Afghánistánu. Část z nich se do Pákistánu přesunula právě na základě německého příslibu přijetí a během čekání přišla o práci, bydlení i možnost legálně si zajistit obživu.
Spornou otázkou je právní význam německých příslibů. Německé úřady v některých případech uváděly, že předběžné přijetí samo o sobě nezaručuje úspěšné udělení víza. Spolkový ústavní soud se však v červenci 2026 zabýval případem Afghánců, kteří byli po příslibu přijetí vyzváni k odjezdu do Pákistánu a poté tam dlouhodobě čekali na vízové řízení.
Soud ve svém rozhodnutí uvedl, že německé úřady musí zohlednit odpovědnost, kterou na sebe převzaly tím, že lidi přiměly opustit Afghánistán a čekat v Pákistánu. Zároveň připomněl, že přijímací programy se v průběhu roku 2026 měnily a některé žádosti či přísliby byly staženy. Podle soudních podkladů bylo do března 2026 přijato 6997 Afghánců z takzvaného seznamu lidskoprávních případů a 7569 lidí z překlenovacího programu.
V Německu se mezitím změnil politický kurz a vláda klade větší důraz na omezení migrace a návraty. Pro Afghánce, kteří dosud čekají v Pákistánu nebo doma, to znamená pokračující nejistotu. Německo sice část svých závazků splnilo, podle Deutsche Welle však stále existují lidé, kteří po pěti letech nemají jasno, zda a kdy se do bezpečí skutečně dostanou.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.