Bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi založil společně s Patrickem Collisonem, spoluzakladatelem a šéfem technologické společnosti Stripe, novou iniciativu nazvanou Rhine Group. Skupina chce spojit představitele politiky, akademické sféry a byznysu a připravovat návrhy, které mají pomoci Evropě zlepšit konkurenceschopnost, inovace a produktivitu. Informaci přinesly Hospodářské noviny ve svém podcastu z 27. srpna 2026, podrobnosti zveřejnila také samotná iniciativa.
Rhine Group podle svého webu funguje jako nezávislé fórum mimo unijní instituce. Její členové mají diskutovat o hlavních hospodářských a technologických problémech Evropy a pracovat s podklady, na jejichž základě budou vznikat doporučení pro Evropskou komisi a národní vlády. Výkonným ředitelem skupiny je španělský ekonom Luis Garicano, který v minulosti působil také jako europoslanec. Skupina uvádí, že chce své návrhy opírat o výzkum a převádět je do praktických opatření.
Podle zahraničních médií má Rhine Group přibližně 50 členů. Zastoupení v ní mají mimo jiné ekonomové, bývalí politici a vrcholní manažeři velkých firem. Z členských zemí, které do Evropské unie vstoupily po roce 2004, je podle zveřejněného seznamu výrazně zastoupeno především Estonsko. Zástupci Česka, Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Chorvatska, Slovinska, Lotyšska a Litvy na seznamu podle serveru Euractiv nejsou. ([rhinegroup.eu](https://www.rhinegroup.eu/leadership?utm_source=openai))
Právě to kritizuje europoslanec Luděk Niedermayer. V podcastu Hospodářských novin uvedl, že Draghi tím podle něj oslabil vlastní iniciativu, protože chce řešit problém celé Evropské unie, ale nezahrnul zkušenost významné části jejích členských zemí. Střední a východní Evropa přitom představuje důležitou část průmyslových a dodavatelských řetězců, mimo jiné v automobilovém průmyslu, a její ekonomiky v uplynulých desetiletích těžily z přístupu na jednotný trh, zahraničních investic a evropských fondů.
Draghiho nová iniciativa navazuje na jeho zprávu o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti, kterou na žádost Evropské komise předložil v září 2024. Dokument upozornil na zaostávání Evropské unie za Spojenými státy a Čínou, roztříštěnost vnitřního trhu, vysoké ceny energií, nedostatek investic a slabší pozici evropských technologických firem. Evropská komise na jeho doporučení navázala takzvaným Kompasem konkurenceschopnosti, který se zaměřuje na inovace, dekarbonizaci průmyslu a omezení strategických závislostí. ([commission.europa.eu](https://commission.europa.eu/priorities-2024-2029/competitiveness_en?utm_source=openai))
Na evropské úrovni se nyní připravují i konkrétní finanční nástroje. Rada EU v červnu 2026 schválila částečný vyjednávací postoj k Evropskému fondu konkurenceschopnosti, který má být součástí rozpočtu Unie na roky 2028 až 2034. Fond má podporovat strategické technologie a průmyslová odvětví a kombinovat veřejné peníze se soukromými investicemi. Česko zároveň podle Evropské komise čelí vysokým cenám elektřiny, nízkému podílu obnovitelných zdrojů a problémům s dostupností bydlení, které mohou omezovat konkurenceschopnost domácích firem i mobilitu pracovníků. ([consilium.europa.eu](https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2026/06/16/mff-2028-2034-council-agrees-its-position-on-new-and-innovative-fund-to-boost-eu-s-competitiveness/?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.