Telefonát o pádu elektrárny zastihl Václava Vachníka 20. srpna kolem půl sedmé ráno na cestě ze Zašové na Vsetínsku do Potštátu. Na poli u města se zřítila přibližně třicet metrů vysoká větrná elektrárna. Nikdo nebyl zraněn. Podle informací iROZHLASU začali technici v dalších dnech odstraňovat trosky a policie prověřovala, zda událost nemohla souviset s trestným činem. ([irozhlas.cz](https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/trosky-vetrne-elektrarny-mizi-z-pole-u-potstatu-na-prerovsku-technici-zacali-s_2608211035_tkp?utm_source=openai))
Potštátský areál patří k nejvýraznějším připomínkám první vlny české větrné energetiky. Podle databáze České společnosti pro větrnou energii tvořily lokalitu čtyři turbíny Bonus s celkovým výkonem 2,4 megawattu. První byla instalována v roce 2005, další následovaly v letech 2009 a 2011. Jeden megawatt odpovídá milionu wattů a u elektráren označuje jejich maximální okamžitý výkon, nikoli množství elektřiny vyrobené za rok. ([csve.cz](https://www.csve.cz/instalace/instalace-v-cr/?utm_source=openai))
Vachník podle dřívějšího vyjádření zveřejněného na sociálních sítích první dvě elektrárny přivezl z Dánska jako repasovaná zařízení. Repasování znamená, že použitý stroj prošel opravou a znovu se uvedl do provozu. Právě nákup starších technologií pomáhal v době, kdy se v Česku začínaly prosazovat obnovitelné zdroje, snížit investiční náklady. Současně ale znamenal, že zařízení už mělo část provozní životnosti za sebou. ([irozhlas.cz](https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/trosky-vetrne-elektrarny-mizi-z-pole-u-potstatu-na-prerovsku-technici-zacali-s_2608211035_tkp?utm_source=openai))
Od průkopnických projektů k dlouhé stagnaci
Pád u Potštátu přišel v době, kdy česká větrná energetika stále tvoří jen malou část tuzemské výroby. Ke konci roku 2025 evidovala ČSVE v Česku více než 220 větrných elektráren s instalovaným výkonem 377,9 megawattu. Pro srovnání: fotovoltaické elektrárny měly ve stejném přehledu výkon 4740,1 megawattu. U větru se přitom výkon v některých letech téměř neměnil; mezi roky 2019 a 2022 činil podle statistiky ČSVE zhruba 339 megawattů. ([csve.cz](https://www.csve.cz/o-elektrarnach/statistiky/?utm_source=openai))
Potštát tak ukazuje nejen technickou stránku provozu starších turbín, ale i širší problém české energetické politiky. Projekty se v minulosti často připravovaly řadu let, narážely na odpor části obcí a obyvatel i na složité povolování. V dokumentech státu se přitom počítá s výrazně rychlejším rozvojem větru. Podle zveřejněných údajů má aktualizovaný Národní klimaticko-energetický plán zvýšit instalovaný výkon větrných elektráren do roku 2030 na 1500 megawattů. ([oenergetice.cz](https://oenergetice.cz/energostat/report/rocni/2025?utm_source=openai))
Hospodářské noviny v příběhu potštátského větrníku popisují také odpovědnost státu: nejde pouze o jednu havárii, ale o výsledek let, kdy se měnila pravidla podpory, povolování i přístup k obnovitelným zdrojům. Aktuální příčina pádu elektrárny ale zatím zveřejněna nebyla. K jejímu určení bude nutné posoudit konstrukci, stav zařízení, údržbu i průběh události; samotný pád proto nelze bez výsledků šetření přičítat státní politice ani konkrétní technické závadě. ([irozhlas.cz](https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/trosky-vetrne-elektrarny-mizi-z-pole-u-potstatu-na-prerovsku-technici-zacali-s_2608211035_tkp?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.