Rozpuštění Syrských demokratických sil (SDF) a jejich začlenění do syrské armády představuje významný krok vlády prezidenta Ahmada aš-Šary k obnovení kontroly nad celým územím země. Velitel SDF Mazlúm Abdi 25. srpna oznámil konec této kurdskými silami vedené organizace jako samostatné vojenské struktury. Podle agentury Reuters jde o součást dohody mezi Damaškem a kurdskou správou, která má sjednotit vojenské i civilní instituce na severovýchodě Sýrie.
SDF po několik let spravovaly rozsáhlé území na severovýchodě země a byly hlavním místním partnerem mezinárodní koalice v boji proti Islámskému státu. Dohoda s Damaškem počítá s převedením jejích bojovníků do struktur syrského ministerstva obrany a vnitra. Součástí ujednání jsou také přísliby práv pro kurdské obyvatelstvo, včetně uznání kurdštiny a garancí politického zastoupení. Prezident aš-Šara následně jmenoval Abdiho poradcem pro kurdské otázky.
Pro vládu je dohoda důležitým symbolem územní jednoty. Damašek zároveň získá kontrolu nad hranicemi, klíčovou infrastrukturou a správními institucemi v oblasti, kterou dříve ovládala autonomní administrativa. Podle agentury Associated Press však mezi Kurdy přetrvává opatrnost. Část obyvatel se obává, že po zániku vlastních bezpečnostních a správních struktur nebude možné slíbená práva účinně vymáhat. Praktická podoba začlenění proto zůstává důležitější než samotné formální oznámení.
Suwajda zůstává mimo kontrolu Damašku
Jedinou významnější oblastí, která se dosud odmítá podřídit centrální vládě, je provincie Suwajda na jihu Sýrie. V regionu s převahou náboženské menšiny Druzů působí místní ozbrojené skupiny a politické struktury, které požadují samosprávu nebo právo rozhodovat o budoucím uspořádání provincie. Nejvlivnější drúzský duchovní představitel Hikmat Hidžrí odmítá jednání s vládou, zatímco další drúzští představitelé jsou otevřenější kompromisu.
Současné napětí vyhrotily střety z července 2025 mezi drúzskými obyvateli, beduínskými skupinami a vládními silami. Do konfliktu tehdy vojensky zasáhl také Izrael s odkazem na ochranu drúzské komunity. Po uzavření příměří vznikla za účasti Spojených států, Jordánska a Sýrie mapa kroků, která měla obnovit důvěru a postupně začlenit Suwajdu do státních struktur. Podle představitele OSN Claudia Cordoneho však k červnu 2026 při provádění tohoto plánu nedošlo k žádnému pokroku.
Vývoj na severovýchodě tak staví drúzské vedení před novou volbu. Kurdové přijali zachování jednotné Sýrie výměnou za přísliby kulturních a politických práv, zatímco představitelé Suwajdy se obávají návratu centrální moci bez dostatečných bezpečnostních záruk a vyšetření loňského násilí. V provincii navíc pokračují spory mezi soupeřícími drúzskými frakcemi a občasné střety s vládními jednotkami. Damašek proto sice získal širší kontrolu nad zemí, otázka vztahu k Suwajdě ale zůstává nevyřešená.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.