Německé firmy v loňském roce vynaložily na pokračující výplatu mezd zaměstnancům v pracovní neschopnosti rekordních zhruba 85,6 miliardy eur. Vyplývá to z odhadu Institutu německého hospodářství (IW), který zveřejnila německá média. Ve srovnání s obdobím před 15 lety se nominální náklady více než zdvojnásobily.
Výdaje zahrnují mzdy, které zaměstnavatelé podle německého práva vyplácejí nemocným pracovníkům po omezenou dobu. Zaměstnanec má při nemoci zpravidla nárok na plnou mzdu po dobu až šesti týdnů. Pokud pracovní neschopnost trvá déle, přebírá vyplácení podpory zdravotní pojišťovna, obvykle ve formě nemocenské.
Podle IW činily stejné náklady v roce 2024 přibližně 82 miliard eur. V roce 2023 dosáhly 76,7 miliardy eur. Růst tak pokračoval i přes zpomalování německé ekonomiky. Institut upozornil, že část nárůstu souvisí s vyššími mzdami a větším počtem zaměstnanců, významnou roli ale hraje také rostoucí počet dnů pracovní neschopnosti.
Spolkový statistický úřad Destatis uvedl, že podíl zaměstnanců evidovaných jako nemocní dosáhl v roce 2024 v průměru 5,9 procenta. Spolkový úřad pro bezpečnost práce a pracovní lékařství BAuA pro stejný rok uvádí průměrně 20,8 dne pracovní neschopnosti na zaměstnance, což odpovídalo celkem 881,5 milionu dnů absence.
Růst nemocnosti se v Německu stal předmětem politické i hospodářské debaty. Zaměstnavatelské svazy požadují změny systému a tvrdší kontrolu krátkodobých absencí. Zástupci odborů naopak varují, že omezování nároku na náhradu mzdy by mohlo vést k tomu, že lidé budou chodit do práce i s infekčním onemocněním. Ekonomové ze ZEW upozorňují, že po pandemii se změnil přístup zaměstnanců k nachlazení a dalším nemocem a méně lidí je ochotno pracovat nemocných.
Institut německého hospodářství zároveň připomněl, že vyšší náklady nelze vysvětlovat jedinou příčinou. Podílejí se na nich vývoj mezd, stárnutí pracovní síly, dlouhodobé zdravotní potíže i změny v evidenci absencí. Podle agentury Deutsche Welle se debata týká také možnosti vystavovat potvrzení o pracovní neschopnosti na dálku, kterou Německo v omezené podobě zavedlo po pandemii.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.