V nigerské metropoli Niamey vypukly v noci na sobotu střety mezi vládními jednotkami a skupinou vzbouřených vojáků. Boje se odehrávaly u vojenské základny na mezinárodním letišti Diori Hamani a v okolí prezidentského paláce. Podle agentury Reuters zůstávala situace ještě v sobotu večer nejasná, přestože armáda oznámila, že postupně získává zpět kontrolu nad obsazenými místy.
Střelba a výbuchy byly slyšet několik hodin. Vojáci zaútočili na leteckou základnu 101, která se nachází v areálu letiště, a na prezidentský palác. Podle francouzského deníku Le Monde se boje ozývaly také u tábora Národní gardy Bassora. Vzbouřenci se podle dostupných informací pokusili obsadit i sídlo státního rozhlasu a televize, to se jim ale nepodařilo.
Nigerská státní televize RTN během dopoledne na několik hodin přerušila vysílání. Po jeho obnovení odvysílala vyjádření ministra obrany Salifoua Modyho. Podle něj skupina vojáků porušila vojenská pravidla, pokusila se zadržet některé své kolegy na základně 101 a zahájila palbu na citlivá místa v hlavním městě. Rychlá reakce bezpečnostních složek podle ministra umožnila situaci postupně dostat pod kontrolu.
Státní televize později informovala, že desítky vojáků byly zabity nebo zatčeny a že bezpečnostní síly povstání potlačily. Záběry odvysílané RTN údajně ukazovaly desítky zadržených vojáků. Agentura Associated Press ale upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit. Podle několika diplomatů a analytiků se do operace na straně vlády zapojil také ruský Africa Corps, který v Nigeru působí a poskytuje vojenskou podporu. Rozsah jeho účasti nebyl bezprostředně potvrzen.
Prezidentský palác se podle bezpečnostních zdrojů a diplomata dopoledne zdál být v rukou jednotek loajálních vojenské vládě. Oblast letiště však ještě odpoledne zůstávala sporná. V hlavním městě byly rozmístěny bezpečnostní síly a vláda vyzvala obyvatele ke klidu a jednotě. Vůdce junty Abdourahamane Tiani se v sobotu veřejně neobjevil. Podle vládního zdroje citovaného Le Monde byl v bezpečí, tuto informaci však nebylo možné nezávisle ověřit.
Nigeru vládne vojenská junta od převratu z července 2023, při němž byl sesazen prezident Mohamed Bazoum. Vojenské vedení tehdy zdůvodňovalo převzetí moci neschopností civilní vlády zastavit násilí ozbrojených islamistických skupin. Bezpečnostní situace se však od té doby výrazně nezlepšila. Letiště v Niamey se letos stalo terčem nejméně dvou útoků, k nimž se přihlásily skupiny napojené na Islámský stát a al-Káidu. Podle Reuters se při útocích na vládní jednotky v zemi hromadí ztráty, což podle analytiků zvyšuje napětí uvnitř armády.
Vojenská vláda po převratu omezila spolupráci se západními zeměmi, především s Francií, a prohloubila vztahy s Ruskem. Niger se společně s Mali a Burkinou Faso odklonil také od regionálního bloku ECOWAS a vytvořil Alianci států Sahelu. Sobotní vzpoura představuje další otřes pro režim, který se k moci dostal převratem a svou legitimitu opírá především o slib obnovit bezpečnost v zemi.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.