Domácí čistička vzduchu s filtrem HEPA může u zdravých lidí ve věku 40 let a více krátkodobě zlepšit výkon v testu zaměřeném na mentální pružnost a výkonné funkce. Vyplývá to z analýzy studie zveřejněné v časopise Scientific Reports. Účastníci starší 40 let dokončili příslušnou část testu po měsíci s účinnou filtrací průměrně za 54,0 sekundy, zatímco po měsíci se zástupnou čističkou za 61,4 sekundy.
HEPA je zkratka pro filtraci vzduchu s vysokou účinností při zachytávání částic. Výzkumníci zkoumali 119 lidí ve věku od 30 do 74 let, kteří žili v americkém Somerville ve státě Massachusetts, v domech vzdálených nejvýše 200 metrů od dálnic. Oblast byla pro studii vybrána kvůli vyšší zátěži z dopravy, která zahrnuje mimo jiné ultrajemné částice, saze a oxid dusičitý.
Výzkum měl podobu randomizované zkřížené studie. Každý účastník používal jeden měsíc skutečnou HEPA čističku a jeden měsíc zařízení bez filtrační vložky, přičemž mezi oběma obdobími byla měsíční přestávka. Pořadí se u jednotlivých lidí lišilo. Čističky byly umístěny v obývacím pokoji a ložnici a podle záznamů běžely téměř nepřetržitě.
Kognitivní schopnosti vědci měřili testem Trail Making Test. V jeho části A účastník spojuje postupně čísla, což prověřuje zejména rychlost motorické reakce a zrakovou paměť. Část B vyžaduje střídavé spojování čísel a písmen a zachycuje výkonné funkce, tedy například schopnost přepínat mezi úkoly a pružně reagovat na změnu pravidel.
Účinek se týkal pouze části B a pouze skupiny starší 40 let. U mladších účastníků se významné zrychlení neprokázalo a rozdíl se neobjevil ani v části A testu. Při celkovém hodnocení všech věkových skupin nebyl rozdíl mezi HEPA a zástupnou filtrací statisticky významný. V doplňkově monitorované podskupině domácností snížila HEPA filtrace koncentraci částic PM2,5 z průměrných 5,2 na 2,5 mikrogramu na metr krychlový a počet ultrajemných částic přibližně o třetinu.
Autoři upozorňují, že šlo o sekundární analýzu studie původně zaměřené na krevní tlak a věkové rozdělení bylo vyhodnoceno až dodatečně. Výsledky mohl ovlivnit také takzvaný tréninkový efekt: lidé se při opakovaném řešení stejného testu obvykle zlepšují. Test navíc zadával pracovník, který znal typ použité filtrace, i když samotní účastníci jej neznali. Vzorek tvořili převážně běloši s vyšším vzděláním a příjmem a nikdo z účastníků neměl předem známé kognitivní postižení. Zjištění proto nelze automaticky vztáhnout na lidi s poruchami paměti ani z něj vyvozovat, že čističky předcházejí demenci. Studie ukazuje krátkodobou souvislost mezi čistším vzduchem v domácnosti a výkonem v jednom typu kognitivního testu.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.