Turecko vyhlásilo dvě nové národní mořské parky, které podle řecké vlády zasahují za hranice tureckých výsostných vod a částečně také do oblastí, jež Atény považují za součást svého kontinentálního šelfu. Rozhodnutí zveřejněné v tureckém Úředním věstníku 15. srpna vyvolalo ostrou reakci Řecka a znovu otevřelo dlouhodobý spor obou zemí o námořní hranice v Egejském moři.
Jeden z parků se nachází v severovýchodní části Egejského moře, druhý mezi oblastmi Fethiye a Kaş na tureckém pobřeží ve východním Středomoří. Ankara svůj krok prezentuje jako opatření na ochranu mořského prostředí a rozšíření ochranného režimu v tureckých mořských oblastech. Turecké ministerstvo zahraničí zároveň uvedlo, že jeho postup odpovídá právnímu postoji země k námořním jurisdikcím.
Řecké ministerstvo zahraničí 16. srpna prohlásilo, že pokud parky zahrnují oblasti na volném moři, je jejich jednostranné vyhlášení podle mezinárodního námořního práva protiprávní. Atény rovněž tvrdí, že stejný problém vzniká v místech, kde se parky překrývají s řeckým kontinentálním šelfem. Podle řecké diplomacie proto rozhodnutí nemá žádné právní účinky ani vůči volnému moři, ani vůči řeckým nárokům.
Reakce na řecké ochranářské plány
Nový spor navazuje na sérii kroků z posledních let. Řecko v červenci 2025 vyhlásilo dva národní mořské parky – jeden v Jónském moři a druhý v jižním Egejském moři v oblasti jižních Kyklad. Premiér Kyriakos Mitsotakis tehdy uvedl, že cílem je ochrana biologické rozmanitosti, omezení ničivých způsobů rybolovu a splnění evropského cíle chránit do roku 2030 nejméně 30 procent mořských oblastí.
Turecko řecký záměr kritizovalo už v dubnu 2024. Jeho ministerstvo zahraničí tehdy uvedlo, že ekologické iniciativy nesmějí být využívány k prosazování jednostranných nároků v Egejském moři. Ankara upozornila také na sporný status některých ostrovů, ostrůvků a skal a prohlásila, že nebude přijímat kroky, které by podle ní vytvářely hotovou věc před vyřešením širších sporů.
Jádrem řecko-tureckých neshod jsou především hranice kontinentálního šelfu a výlučných ekonomických zón, rozsah výsostných vod a právní status některých ostrovů. Řecko se opírá o Úmluvu OSN o mořském právu, zatímco Turecko její ustanovení v oblasti Egejského moře v některých ohledech odmítá. Evropská komise ve své zprávě o Turecku uvedla, že Ankara v roce 2025 předložila vlastní plán námořního prostorového uspořádání a následně oznámila parky zasahující do oblastí pod řeckou jurisdikcí.
Obě země zároveň zdůrazňují, že ochrana moří by měla být založena na spolupráci. Turecko v minulosti uvedlo, že je připraveno s Řeckem spolupracovat na ekologických otázkách v uzavřeném či polouzavřeném Egejském moři, odmítá však kroky, které podle něj mohou mít politické nebo právní důsledky. Podle agentury Reuters Řecko už dříve protestovalo proti tureckému námořnímu plánování a označilo je za pokus vymezit oblasti řecké jurisdikce bez právního základu.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.