Každoroční ekonomické sympozium v Jackson Hole, které od roku 1982 pořádá Federální rezervní banka v Kansas City, se letos konalo od 27. do 29. srpna. Do horského resortu ve Wyomingu přijeli centrální bankéři, ekonomové a představitelé vlád z několika zemí. Hlavní pozornost směřovala k projevu nového šéfa amerického Federálního rezervního systému (Fed) Kevina Warshe, který nastoupil do funkce 22. května. Podle agentury AP měl jeho projev potvrdit, že měnová politika se nebude řídit krátkodobými politickými požadavky.
Warsh se stal předsedou Fedu v době, kdy je americká centrální banka pod silným tlakem prezidenta Donalda Trumpa. Prezident v minulosti opakovaně požadoval nižší úrokové sazby, protože by zlevnily financování domácností, firem i federální vlády. Trumpova administrativa zároveň zpochybňovala postup Fedu a usilovala o větší vliv na jeho vedení. Spor se týkal také guvernérky Lisy Cookové, jejíž odvolání prezident požadoval kvůli obviněním souvisejícím s hypotečními žádostmi. Cooková obvinění odmítá.
Do konfliktu zasáhl 29. června americký Nejvyšší soud. Podle agentury AP uvedl, že Fed má na rozdíl od běžných federálních úřadů určitou míru ochrany před prezidentským zasahováním do jeho činnosti. Rozhodnutí se stalo důležitým právním opěrným bodem pro nezávislost centrální banky. Ta je podstatná proto, že Fed může nastavovat sazby podle vývoje cen a zaměstnanosti, nikoli podle volebního kalendáře nebo potřeb vlády financovat svůj dluh.
Inflace zůstává nad cílem
Americká měnová politika přitom čelí nepříznivé kombinaci zvýšené inflace a slábnoucího trhu práce. Fed na zasedání 29. července ponechal základní úrokovou sazbu v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Rozhodnutí schválil poměrem devíti hlasů ku třem, přičemž tři členové výboru preferovali zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Fed ve svém prohlášení uvedl, že inflace zůstává nad dvouprocentním cílem a že cenový vývoj ovlivňují mimo jiné energetické a další nabídkové šoky. Nabídkový šok znamená zdražení způsobené omezenou dostupností zboží nebo surovin, nikoli pouze silnou poptávkou.
Podle amerického Úřadu pro ekonomickou analýzu vzrostl v červenci meziročně cenový index výdajů na osobní spotřebu, který Fed sleduje jako hlavní ukazatel inflace, o 3,7 procenta. Jádrový index po vyloučení potravin a energií se zvýšil o 3,3 procenta. Spotřebitelské ceny podle Úřadu pro statistiku práce v červenci meziměsíčně vzrostly o 0,1 procenta a meziročně o 3,4 procenta. Jádrová inflace činila 2,5 procenta.
Současně se zhoršují některé údaje z trhu práce. Zaměstnanost mimo zemědělství v červenci klesla o 23 tisíc míst a míra nezaměstnanosti zůstala na 4,1 procenta. Fed tak musí hledat rovnováhu mezi podporou zaměstnanosti a návratem inflace k cíli. Další zasedání měnového výboru se uskuteční 15. a 16. září. Právě tehdy se ukáže, zda bankéři dají větší váhu stále zvýšenému růstu cen, nebo signálům o ochlazování pracovního trhu. Informace vycházejí z podkladů Hospodářských novin a z údajů Fedu, BEA, BLS a agentury AP.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.