Spirulina pěstovaná za přesně řízených světelných podmínek může obsahovat biologicky aktivní vitamin B12, který lidské tělo dokáže využít. Ve studii zveřejněné v časopise Discover Food vědci naměřili v biomase 1,64 mikrogramu aktivního vitaminu B12 na 100 gramů, tedy množství srovnatelné s hovězím masem, v němž se podle autorů běžně nachází 0,7 až 1,5 mikrogramu na 100 gramů.
Spirulina, přesněji sinice Arthrospira platensis, se často zmiňuje jako potravina s nízkou ekologickou stopou a jako možná součást jídelníčku s menším podílem živočišných produktů. U běžně prodávané spiruliny však představuje problém forma vitaminu B12. Většina této látky se v ní nachází jako takzvaný pseudovitamin B12 – chemicky podobná sloučenina, kterou lidský organismus neumí účinně využít.
Světlo ovlivnilo složení biomasy
Tým vedený Asafem Tzachorem z Reichman University zkoumal kultivaci spiruliny v uzavřených plochých fotobioreaktorech. Jde o zařízení, v nichž se mikroorganismy pěstují ve vodném prostředí a jejich růst lze řídit přísunem světla, oxidu uhličitého, živin a vzduchu. Pokus se uskutečnil v provozu v geotermálním areálu Hellisheiði na Islandu.
Vědci využili různé kombinace LED osvětlení a sledovali nutriční složení vypěstované biomasy. Rozbory rozlišovaly aktivní vitamin B12 od jeho nevyužitelné podoby pomocí kapalinové chromatografie a hmotnostní spektrometrie, tedy analytických metod, které oddělují jednotlivé látky a pomáhají určit jejich chemické složení. U takzvané fotosynteticky řízené spiruliny zůstávalo naměřené množství aktivního vitaminu B12 podle studie podobné po devět měsíců nepřetržité kultivace.
Autoři označují výsledek za možnost, jak rozšířit nabídku zdrojů vitaminu B12 bez přímého využití hospodářských zvířat. Za předpokladu výroby z obnovitelných zdrojů energie by systém podle jejich výpočtů mohl mít uhlíkově neutrální provoz. Modelový scénář počítal s výrobou 277 950 tun spiruliny ročně na Islandu a s obsahem přibližně 4555 gramů aktivního vitaminu B12. Takové odhady ale popisují hypotetické rozšíření technologie, nikoli současnou produkci.
Bez ověření u lidí zatím nejde o náhradu doplňků
Studie byla průzkumným experimentem in vitro, tedy výzkumem provedeným mimo živý organismus. Vědci analyzovali vzorky biomasy, ale nezkoumali u lidí její vstřebávání ani to, zda po konzumaci zvyšuje hladinu vitaminu B12 v krvi. Výsledek proto sám o sobě neprokazuje, že by tato spirulina dokázala léčit nebo předcházet nedostatku vitaminu B12.
Další otázkou je praktické použití. Ke zkonzumování množství odpovídajícího 100 gramům biomasy by mohly bránit chuť, textura i riziko příliš vysokého příjmu některých dalších živin, například jódu, který může spirulina obsahovat ve značném množství. Autoři proto navrhují navazující studie zaměřené na biologickou dostupnost vitaminu B12 u lidí, bezpečnost, technologii obohacování potravin a ekonomiku velkovýroby. Teprve tyto práce ukážou, zda se laboratorní nález promítne do použitelného potravinového zdroje.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.