Obnovená americká námořní blokáda íránských přístavů ochromuje obchod a stále výrazněji zasahuje do každodenního života obyvatel. Íránci oslovení perskou redakcí Euronews popisují, že kvůli zadržovaným nákladním lodím, omezenému dovozu a prudkému růstu cen musí rodiny přecházet do režimu přežívání. Dopady se podle reportáže projevují v obchodech, restauracích i domácích rozpočtech.
Blokáda je součástí širšího amerického tlaku na Teherán během války, která podle agentury Associated Press trvá už více než šest měsíců. Spojené státy tvrdí, že jejich opatření mají přimět íránské vedení k ukončení konfliktu a omezit příjmy režimu z vývozu ropy. Americká armáda uvedla, že do neděle odklonila 83 obchodních lodí a tři další vyřadila z provozu v rámci blokády íránských přístavů.
Omezení námořní dopravy se dotýká zejména ropného průmyslu, který patří k hlavním zdrojům příjmů íránské vlády. Podle agentury Axios Írán v srpnu prakticky přestal vyvážet ropu, zatímco kurz domácí měny rial klesl na přibližně 2,02 milionu rialů za americký dolar. Ještě před začátkem války se dolar prodával za zhruba 1,65 milionu rialů. Oslabení měny zdražuje dovážené zboží a komplikuje firmám platby i zajišťování dodávek.
Inflace v Íránu se podle dostupných odhadů pohybuje kolem 70 procent. Mezinárodní měnový fond v červnu předpověděl, že průměrná inflace v zemi v roce 2026 dosáhne 68,9 procenta, což by byla nejvyšší hodnota od roku 1979. Íránské statistické úřady za červenec uváděly meziroční růst spotřebitelských cen o 87,9 procenta. U potravin a nápojů podle těchto údajů ceny vzrostly o více než 128 procent.
Pro domácnosti to znamená omezování nákupů potravin, odkládání zdravotní péče a rušení výdajů, které nejsou nezbytné. Euronews hovořila s lidmi, kteří popisovali prázdnější stoly, rostoucí ceny základních surovin a nejistotu ohledně dalšího vývoje. Podle dřívějšího zjištění agentury AP v teheránských obchodech od začátku války výrazně zdražilo například maso, rýže i vejce.
Írán zároveň hledá náhradní obchodní trasy a partnery. Největší význam mají Čína, Spojené arabské emiráty a Turecko, které podle AP před válkou zajišťovaly téměř tři čtvrtiny íránského dovozu. Spojené arabské emiráty ale minulý týden obchodní vztahy s Íránem pozastavily. Washington současně hrozí sekundárními sankcemi zemím a firmám, které budou s Teheránem dál obchodovat.
Americký tlak se soustředí také na Hormuzský průliv, kterým před válkou procházelo přibližně 130 lodí denně a zhruba pětina světové ropy. Podle AP se nyní průlivem plaví jen zlomek tohoto počtu. Spojené státy tvrdí, že námořní operace chrání obchodní lodě, zatímco Írán jejich postup označuje za agresi. Nejistota kolem dopravy a dodávek tak dál prohlubuje hospodářské potíže, které se promítají přímo do života íránských rodin.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.