Německá Sociálnědemokratická strana (SPD) se ocitla v jedné z nejvážnějších krizí za poslední desetiletí. V celostátních průzkumech se její podpora pohybuje kolem 12 procent, tedy výrazně pod výsledkem parlamentních voleb z 23. února 2025. V nich SPD získala 16,4 procenta hlasů a 120 mandátů, což byl její nejhorší výsledek v poválečné historii Spolkové republiky.
Podle srpnového průzkumu ARD-DeutschlandTREND zůstává SPD až za pravicově konzervativní unií CDU/CSU, opoziční Alternativou pro Německo (AfD), Zelenými a v některých průzkumech také za Levicí. Zatímco AfD v tomto měření dosáhla 28 procent, SPD měla 12 procent. Výsledky zveřejnil institut Infratest dimap. Strana tak ztrácí podporu na obou stranách politického spektra: část tradičních voličů odchází k levicové Levici nebo Zeleným, jiní dávají přednost AfD, která staví kampaň především na migraci a kritice vládních stran.
Slabší výsledky v regionech
Krize se neprojevuje pouze v celostátních průzkumech. V březnových volbách v Porýní-Falci SPD přišla po 35 letech o vedoucí postavení v zemské politice. Porážka byla pro stranu zvlášť citlivá, protože Porýní-Falc patřil k jejím tradičním baštám. Podle agentury Associated Press výsledek posílil tlak na spolkové vedení SPD i na její účast ve vládě kancléře Friedricha Merze, v níž strana tvoří koalici s CDU/CSU.
Další zkouška přijde 6. září v Sasku-Anhaltsku. Průzkum zveřejněný 26. srpna dával SPD pouze osm procent, zatímco AfD 42 procent. Sociální demokraté se tak pohybují jen několik bodů nad hranicí, která je nutná pro vstup do zemského sněmu. Východoněmecké regiony jsou pro SPD dlouhodobě obtížným prostředím a v Sasku-Anhaltsku bude výsledek sledován také jako test schopnosti ostatních stran zabránit AfD v převzetí zemské vlády.
Uvnitř SPD sílí spor o to, jak na propad reagovat. Část členské základny požaduje výraznější návrat k tématům mezd, dostupného bydlení, sociálního zabezpečení a ochrany pracovních míst. Jiní představitelé upozorňují, že strana musí působit jako spolehlivá vládní síla a věnovat větší pozornost bezpečnosti, migraci a hospodářskému růstu. Napětí komplikuje také působení SPD ve spolkové vládě, kde její předseda Lars Klingbeil zastává funkci ministra financí a vicekancléře. Spolupředsedkyní strany je Bärbel Basová.
Vláda CDU/CSU a SPD přitom sama čelí nízké důvěře veřejnosti. Srpnový DeutschlandTREND uváděl, že její práci hodnotilo kladně pouze 13 procent respondentů, zatímco 85 procent ji kritizovalo. Rekonstrukce kabinetu, kterou Merz oznámil v červenci, podle průzkumu nepřinesla výrazné zlepšení očekávání voličů. Pro SPD to znamená, že nese politické náklady za účast ve vládě, aniž by se jí zatím dařilo prosadit vlastní profil. Výsledky podzimních zemských voleb proto mohou rozhodnout nejen o jejím postavení v jednotlivých regionech, ale také o dalším směřování jedné z nejstarších německých politických stran.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.