Tuniské úřady podle organizace Human Rights Watch (HRW) systematicky omezují prostor pro občanskou společnost. Nevládní organizace, obránci lidských práv, novináři, právníci i političtí oponenti čelí trestním stíháním, administrativním překážkám a zadržování. Aktivisté varují, že země, která po revoluci v roce 2011 patřila k nejvýraznějším příkladům demokratické změny v arabském světě, se po pěti letech vlády prezidenta Kaíse Saída vrací k autoritářskému modelu.
HRW ve zprávě zveřejněné 2. září uvedla, že nejméně 14 lidí bylo v souvislosti se svou činností odsouzeno k trestům vězení. Úřady podle ní využívají mimo jiné zákony proti převaděčství a nelegální migraci nebo protiteroristickou a protikorupční legislativu. Tyto předpisy jsou podle organizace vykládány tak široce, že umožňují stíhat i pracovníky organizací, které poskytují migrantům, uprchlíkům a žadatelům o azyl právní či humanitární pomoc.
Výrazným případem je aktivistka Saadia Mosbah, která byla 19. března odsouzena k osmi letům vězení a vysoké pokutě za finanční trestné činy. Mosbah vedla organizaci Mnemty, jež se zaměřuje na práva černošských Tunisanů a migrantů ze subsaharské Afriky. Human Rights Watch označila obvinění za zneužívající a uvedla, že souvisela s její dlouhodobou lidskoprávní prací.
Úřady zároveň zasahují proti samotným organizacím. Od července 2025 podle HRW pozastavily činnost nejméně 20 občanských sdružení. Dne 24. dubna přišla na řadu také Tuniská liga pro lidská práva, jedna z nejstarších organizací svého druhu v Africe. Liga byla součástí takzvaného Kvartetu pro národní dialog, který v roce 2015 získal Nobelovu cenu za mír za pomoc při překonání politické krize po revoluci.
Omezení po převzetí moci
Kaïs Saïed převzal rozhodující pravomoci 25. července 2021, kdy odvolal vládu, pozastavil činnost parlamentu a začal vládnout pomocí dekretů. Později prosadil novou ústavu, která posílila prezidentský úřad, a v říjnu 2024 byl znovu zvolen prezidentem. Kritici jeho postup označují za demontáž demokratických pojistek, zatímco prezident tvrdí, že bojuje proti korupci a neefektivitě politických elit.
Na zhoršování situace upozorňují také mezinárodní instituce. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v květnu 2026 uvedl, že v Tunisku sílí represe namířené proti organizacím občanské společnosti, novinářům, obráncům lidských práv, opozici a části justice. Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace současně vyjádřil obavy ze stíhání skupin, které pomáhají migrantům, a z vyšetřování nevládních organizací kvůli jejich financování.
Evropská unie v dubnu vyjádřila hluboké znepokojení nad pozastavením činnosti Tuniské ligy pro lidská práva a vyzvala úřady, aby obnovily podmínky pro pluralitu a působení nezávislých hlasů. Podle agentury Deutsche Welle se ale tuniské občanské společnosti daří dál působit jen pod rostoucím tlakem. Human Rights Watch vyzvala zahraniční partnery Tuniska, včetně Evropské unie, aby požadovali propuštění lidí zadržovaných kvůli legitimní práci a zrušení rozsudků založených na této činnosti.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.