Bolest na hrudi, změny na elektrokardiogramu a zvýšené hodnoty srdečních biomarkerů mohou doprovázet jak akutní infarkt, tak syndrom takotsubo, známý také jako syndrom zlomeného srdce. Jde o náhlé, obvykle přechodné oslabení funkce levé srdeční komory, které se často objeví po silném emočním nebo tělesném stresu. V akutní fázi ale lékaři nemohou na základě prvních příznaků spolehlivě určit, o kterou z těchto příčin jde.
Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal by s časným rozlišením mohlo pomoci nové BioTAK skóre. Nástroj využívá pohlaví pacienta a čtyři ukazatele z krve. Patří mezi ně NT-proBNP, marker zatížení srdečního svalu, dále peptidylglycine α-amidating monooxygenase, který souvisí mimo jiné s regulací cévního stažení a stresové reakce, soluble lectin-like oxidized low-density lipoprotein receptor-1 spojovaný s nestabilitou aterosklerotického plátu a hladina LDL cholesterolu.
Výzkumníci skóre nejprve vytvořili pomocí statistického modelu a výběru proměnných podporovaného metodami strojového učení. Do vývojové skupiny zařadili 1823 pacientů: 1754 z nich mělo akutní koronární syndrom, kam patří i infarkt, a 69 syndrom takotsubo. Krevní vzorky byly odebrány při přijetí do nemocnice, ještě před koronarografií, tedy vyšetřením, při němž se pomocí katétru zobrazují věnčité tepny.
Samostatné ověření proběhlo u dalších 1792 pacientů. V této skupině mělo akutní koronární syndrom 1715 lidí a syndrom takotsubo 77. BioTAK skóre dosáhlo při rozlišování obou stavů vysoké přesnosti: podle autorů dokázalo na základě předem stanovených hranic zařadit téměř 90 procent pacientů k pravděpodobné diagnóze ještě před invazivním vyšetřením tepen. Výsledek představuje statistickou schopnost modelu rozlišovat skupiny, nikoli jistotu správné diagnózy u každého jednotlivého člověka.
Pomoc při rozhodování, ne náhrada vyšetření
Syndrom takotsubo tvoří přibližně jedno až čtyři procenta pacientů, kteří přicházejí s podezřením na akutní koronární syndrom. Častěji postihuje ženy po menopauze, ale může se objevit i u mužů a v souvislosti s různými tělesnými zátěžemi. Konečné určení diagnózy dnes obvykle vyžaduje kombinaci klinického vyšetření, zobrazovacích metod a vyloučení významného postižení věnčitých tepen.
Autoři upozorňují, že skóre zatím není připravené k bezprostřednímu rutinnímu používání ve všech nemocnicích. Dva z použitých markerů, sLOX-1 a PAM, nejsou běžnou součástí nemocničních laboratorních testů a současné stanovení trvá přibližně tři až pět hodin. Studie navíc vycházela z příbuzných registrů ve Švýcarsku, takže bude potřeba ověření v dalších zdravotnických systémech a populacích. Není také dosud známo, zda zavedení BioTAK skóre skutečně změní léčbu nebo výsledky pacientů. Při známkách velmi rizikového infarktu proto invazivní vyšetření nelze automaticky odkládat jen kvůli vysoké pravděpodobnosti syndromu takotsubo.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.