Osobnost člověka nevzniká působením jediného genu. Ukazuje to dosud nejrozsáhlejší genetická studie zaměřená na takzvanou velkou pětku osobnostních rysů: extraverzi, přívětivost, svědomitost, neuroticismus a otevřenost zkušenosti. Výzkumný tým shromáždil data z 46 kohort, tedy dlouhodobě sledovaných skupin účastníků. Podle studie zveřejněné v časopise Nature zahrnovaly analyzované soubory podle konkrétního rysu 611 037 až 1,14 milionu lidí. ([nature.com](https://www.nature.com/articles/s41586-026-10992-9?utm_source=openai))
Vědci pomocí celogenomových asociačních studií porovnávali miliony míst v DNA s výsledky osobnostních testů. Identifikovali tak genetické oblasti, které se statisticky pojí s jednotlivými rysy. Nejde přitom o geny, které by osobnost přímo určovaly. Účinky jednotlivých variant jsou malé a skládají se dohromady v takzvaný polygenní vliv, tedy působení velkého množství genetických odchylek.
Výsledky naznačují, že běžné genetické varianty vysvětlují přibližně 4,8 až 9,3 procenta rozdílů mezi lidmi v jednotlivých rysech. Při započtení nepřesnosti měření osobnosti se podíl zvyšuje na 10,5 až 16,2 procenta. Studie zároveň využila data z více než 50 000 lidí z rodin, což vědcům umožnilo lépe oddělit genetické souvislosti od vlivu společného rodinného prostředí. ([pubmed.ncbi.nlm.nih.gov](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/40475535/?utm_source=openai))
Genetika není osobnostní diagnóza
Autoři upozorňují, že výsledky nelze použít k přesnému určení povahy konkrétního člověka. Genetická data mohou v průměru popsat určité rozdíly ve velkých skupinách, nikoli spolehlivě předpovědět, jak se bude chovat jednotlivec. Genetické vlivy navíc působí v kombinaci s výchovou, životními zkušenostmi, zdravotním stavem a prostředím. Samotný genetický profil proto nepředstavuje osobnostní diagnózu ani návod, jak člověka zařadit.
Studie se zabývala také tím, jak se genetické souvislosti osobnosti pojí s chováním a životními výsledky. Výzkumníci zkoumali například vazby na kouření, dlouhověkost, nákazu covidem-19 nebo další měřitelné charakteristiky. Takové vztahy ale neznamenají, že určitý osobnostní rys automaticky způsobuje konkrétní životní výsledek. Jde o statistické souvislosti, které mohou být ovlivněny dalšími genetickými i sociálními faktory. ([nature.com](https://www.nature.com/articles/s41586-026-10992-9?utm_source=openai))
Zjištění může mít význam i pro ekonomický výzkum a pracovní trh. Osobnostní rysy se v odborné literatuře spojují s některými způsoby rozhodování, spolupráce nebo dlouhodobého plánování. Genetické výsledky však samy o sobě nepřinášejí použitelný nástroj pro výběr zaměstnanců ani pro hodnocení jejich pracovního výkonu. Takové využití by naráželo nejen na omezenou přesnost predikcí, ale také na otázky ochrany soukromí a riziko diskriminace.
Výzkumný tým současně upozornil na omezení studie. Zastoupení účastníků nebylo rovnoměrné napříč světovou populací a výsledky jsou lépe přenosné na lidi s evropským genetickým původem než na některé další skupiny. Budoucí výzkum proto bude muset zahrnout pestřejší soubory účastníků. Dosavadní obraz podle autorů ukazuje, že osobnost má genetickou složku, ta je však rozptýlená mezi velké množství variant a tvoří jen část příběhu. ([nature.com](https://www.nature.com/articles/s41586-026-10992-9?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.