Ministr zahraničí Petr Macinka se 3. září 2026 setkal s ruskou velvyslankyní v Česku Annou Ponomarjovovou. Odmítl její tvrzení, že obvinění Ruska z incidentu na letišti v Lipsku představují provokaci sloužící jiným zájmům. Macinka zároveň oznámil, že Česko chce zavést reciproční opatření pro ruský diplomatický i technický personál.
Opatření mají reagovat také na nedávné zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě. Bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek v rozhovoru pro iROZHLAS uvedl, že ruská strana českým diplomatům působení v Moskvě výrazně komplikuje prostřednictvím kroků, které označil za poloprávní nebo mimoprávní. Přijetí českých opatření si podle něj může vyžádat usnesení vlády a případně i změny zákonů.
Votápek za vhodný krok označil také zpřísnění pohybu ruských diplomatů v Evropské unii. V současnosti mohou diplomaté akreditovaní v jedné členské zemi volně cestovat do dalších států a jsou tam uznáváni jako diplomaté. Navrhovaná změna by podle něj mohla znamenat přechod z oznamovacího režimu k režimu povolovacímu. Ruský diplomat by tak před cestou do jiné členské země musel získat souhlas tamního ministerstva zahraničí.
O zavedení přísnějšího režimu pro ruské diplomaty a cestování ruských občanů v schengenském prostoru podle iROZHLAS požádalo Evropskou komisi jedenáct unijních zemí včetně Česka. Votápek upozornil, že podobné opatření zavedla pouze jedna země Evropské unie. Evropský postup proto označil za nedůsledný. Podle něj má Rusko v řadě evropských států stále zbytečně rozsáhlé diplomatické zastoupení, mimo jiné v Rakousku, Itálii nebo Velké Británii.
Analytik zároveň uvedl, že Evropská unie přijala proti Rusku 21 sankčních balíčků, jejich účinek je však podle něj omezený. Sankce podporuje, zasazoval by se ale o jejich účinnější prosazování. V případě Česka připomněl snížení počtu ruských diplomatů po výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Na každé ambasádě následně zůstalo šest diplomatů.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.