Vědomá změna rytmu dýchání může krátkodobě ovlivnit způsob, jakým lidé vyhodnocují riziko a možnou odměnu. Naznačuje to experiment německých vědců, podle studie zveřejněné v časopise Neuron. Při pomalém dýchání s delším výdechem účastníci častěji přijímali sázky a jejich mozek silněji reagoval na nabízenou odměnu.
Výzkumníci sledovali 41 zdravých dospělých, kteří v přístroji pro funkční magnetickou rezonanci rozhodovali o sérii hazardních voleb. V každém kole mohli nabídku přijmout, nebo odmítnout. Přijetí znamenalo padesátiprocentní šanci na zisk i padesátiprocentní šanci na ztrátu. Účastníci přitom střídali přirozené dýchání s režimem, při němž se nadechovali dvě sekundy a vydechovali osm sekund.
Současně vědci zaznamenávali mozkovou aktivitu, dýchání, srdeční činnost, kožní vodivost a reakce zornic. Prodloužený výdech zpomalil dechový rytmus a zvýšil ukazatele parasympatické aktivity srdce. Parasympatický nervový systém je část autonomního nervového systému, která mimo jiné podporuje klidový režim organismu. Výzkumníci přitom nezjistili odpovídající změnu v měřených ukazatelích sympatické aktivity, spojené například s mobilizací organismu při zátěži.
Rozdíl se projevil také v rozhodování. Při delším výdechu lidé riskantní nabídky přijímali častěji a velikost možné odměny měla na jejich volbu větší vliv než při přirozeném dýchání. Citlivost na možnou ztrátu se podle výsledků významně nezměnila. Nešlo tedy o obecný posun k bezhlavému riskování, ale spíše o zvýraznění významu možné odměny při hodnocení nabídky.
Větší nárůst parasympatické aktivity byl spojen se silnější reakcí na odměny ve ventromediální prefrontální kůře a v precuneu. První z těchto oblastí se podílí na vyhodnocování subjektivní hodnoty a motivace, druhá mimo jiné na zpracování vnitřních stavů a různých aspektů rozhodování. Studie tak podporuje představu, že mozek neposuzuje nabídky nezávisle na tělesném stavu, ale zohledňuje také signály přicházející ze srdce a dalších orgánů.
Autoři zdůrazňují, že jde o laboratorní důkaz principu, nikoli o návod, jak pomocí dýchání dělat lepší finanční nebo jiné důležité volby. Účastníci byli zdraví, rozhodovali v uměle vytvořené úloze a sledování zachytilo bezprostřední účinek dýchacího režimu. Není proto jisté, zda by se stejný vzorec objevil při skutečných rozhodnutích pod tlakem nebo u lidí s úzkostnými a dalšími psychickými potížemi. Studie navíc sama upozorňuje, že bude nutné ověřit výsledek v realističtějších situacích a při úlohách s vyváženějším poměrem možných zisků a ztrát.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.