Koncepce vězeňství do roku 2035 má usnadnit návrat vězňů

Koncepce vězeňství do roku 2035 má usnadnit návrat vězňů

Koncepce vězeňství do roku 2035 má vězně lépe připravit na návrat do společnosti. Počítá mimo jiné s tím, že si za mřížemi budou moci doplnit vzdělání, získat výuční list nebo pracovat v oboru, ve kterém budou moci pokračovat i po propuštění. Dokument vychází z takzvaného principu normality, podle kterého si mají odsouzení během výkonu trestu osvojovat běžné pracovní a životní návyky.

Vzdělávání a zaměstnávání vězňů patří podle iRozhlasu mezi priority českého vězeňství na příštích deset let. Na přípravě koncepce v roce 2025 dohlížela Vězeňská služba a její znění schválila vláda 29. října 2025. O práci je mezi vězni zájem, podle vedení Vězeňské služby ale počet práceschopných odsouzených převyšuje nabídku pracovních míst, která je nyní možné zajistit.

Zaměstnáno je podle zveřejněných údajů více než 60 procent vězňů. Ministerstvo spravedlnosti chce počet pracovních míst zvýšit také výstavbou výrobních hal přímo ve věznicích. Do tří let má Vězeňská služba do této oblasti investovat desítky milionů korun. V Příbrami má vzniknout jedna z nových hal, celkem se počítá se dvěma až třemi objekty. Náklady na jednu halu se odhadují na 25 milionů korun.

Součástí plánovaných změn má být také posílení odborných týmů, které s vězni pracují. Vězeňská služba chce získat více psychologů, sociálních pracovníků, vychovatelů, adiktologů a dalších specialistů. Podle ředitelky Asociace organizací v oblasti vězeňství Zuzany Tinglové budou právě odborné kapacity v příštích letech klíčové pro přípravu vězňů na život po propuštění.

Praktickou přípravu už nyní představují například kurzy pořádané ve věznicích. Ve Věznici Všehrdy absolvoval Pavel, odsouzený ještě jako mladistvý, kurz pizzaře. Organizátoři z projektu Správný start pořádají také kurzy zaměřené na holičské služby. Koncepce počítá rovněž s modernějšími technologiemi v zabezpečení věznic. Celkové náklady všech navrhovaných opatření se podle odhadů mají během deseti let vyšplhat na více než 29 miliard korun. Jejich uskutečnění bude záviset na budoucím financování ze strany vlád.

Zdroj: iRozhlas

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek