Klimatická změna může v příštích desetiletích zvyšovat riziko sociálních nepokojů a ozbrojených střetů, zejména v zemích oslabených chudobou, špatným vládnutím nebo předchozími konflikty. Na souvislosti mezi oteplováním, potravinovou nejistotou a bezpečností upozorňuje Deutsche Welle s odkazem na nový výzkum. Jeho hlavní závěr zní, že rozhodující nemusí být absolutní množství vyprodukovaných potravin, ale schopnost států a komunit zvládat změny pokojnou cestou.
Rostoucí teploty, delší sucha, povodně a další extrémní projevy počasí poškozují úrodu, zvyšují náklady zemědělců a narušují dopravu i zásobování. Dopady se mohou přenášet přes mezinárodní trhy, zvlášť pokud několik významných producentů postihne nepříznivé počasí současně. Ceny pak rostou i v zemích, kde se potraviny přímo nevyrábějí. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v roce 2025 vysoká inflace potravin oslabovala kupní sílu domácností a zhoršovala přístup chudších lidí ke zdravé stravě.
Významnou roli hrají také války a obchodní napětí. Konflikty ničí pole, sklady a dopravní infrastrukturu, omezují pohyb zemědělců a zvyšují ceny paliv nebo hnojiv. Zároveň mohou státy v reakci na krize omezovat vývoz a vytvářet další tlak na světové trhy. Podle Světového potravinového programu, který je humanitární agenturou OSN, je ozbrojený konflikt hlavním motorem hladu ve většině potravinových krizí. Klimatické otřesy tak často nepůsobí samy, ale zesilují již existující hospodářské a politické problémy.
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) uvádí, že klimatická změna může zvyšovat riziko konfliktu prostřednictvím růstu cen potravin, ztráty příjmů a soupeření o půdu či vodu. Zároveň ale upozorňuje, že klimatické vlivy obvykle nejsou jedinou ani hlavní příčinou násilí. Větší význam mívají slabé instituce, chudoba, nerovnosti mezi skupinami obyvatel a nedávná historie konfliktů. Náhlý růst cen může podle IPCC v některých podmínkách přispět k pouličním nepokojům, sám o sobě však automaticky nevede k válce.
Rozhodne způsob přizpůsobení
Novější studie se proto zaměřují také na to, jak společnosti na klimatické otřesy reagují. Změny v zemědělství, lepší hospodaření s vodou, pojištění, sociální podpora nebo otevřenější obchod mohou pomoci zmírnit dopady sucha a výpadků úrody. Pokud jsou však adaptační opatření rozdělována nerovnoměrně, mohou naopak prohloubit soupeření o půdu, vodu a veřejné prostředky. V citlivých oblastech je proto důležité, aby se na rozhodování podílely místní komunity a aby opatření zohledňovala vztahy mezi zemědělci, pastevci, vysídlenými lidmi a hostitelskými obcemi.
Výzkum zveřejněný v roce 2025 na Univerzitě OSN a v Ženevském institutu pro mezinárodní a rozvojová studia popisuje klimatickou změnu, potravinovou nejistotu a konflikt jako navzájem propojené krize. Doporučuje, aby prevence konfliktů nebyla oddělována od podpory odolnějších potravinových systémů. Podle OSN klimatická změna konflikt přímo nezpůsobuje, ale funguje jako násobitel hrozeb: zvyšuje tlak na zdroje, ceny potravin a již existující politické i sociální napětí.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.