Projekce po uzavření volebních místností v neděli 6. září ukázaly výrazné vítězství Alternativy pro Německo (AfD) ve volbách do zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku. Podle odhadů veřejnoprávních televizí ARD a ZDF získala strana kolem 44 procent hlasů. Výsledek by byl více než dvojnásobný oproti volbám z roku 2021, kdy AfD v této východoněmecké zemi obdržela 20,8 procenta.
Na druhém místě podle projekcí skončila Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze s přibližně 18,5 procenta. Strana, která v Sasku-Anhaltsku vládla posledních 24 let, by tak ztratila zhruba polovinu své podpory. Levice, sociální demokracie a Zelení se podle prvních odhadů pohybovali kolem devíti procent. Nebylo bezprostředně jasné, zda pětiprocentní hranici pro vstup do zemského sněmu překoná aliance BSW Sahry Wagenknechtové.
AfD usilovala o absolutní většinu, která by jí umožnila vládnout bez koaličního partnera. První projekce však naznačovaly, že jí k takovému výsledku může několik mandátů chybět. O sestavení vlády se proto může rozhodovat v povolebních jednáních. Ostatní parlamentní strany dlouhodobě odmítají s AfD spolupracovat, což je v Německu označováno jako politická „zábrana“ neboli Brandmauer.
„Napsali jsme historii,“ prohlásil podle agentury Associated Press kandidát AfD na zemského premiéra Ulrich Siegmund. Výsledek podle něj vyslal signál do Berlína. Kritizoval také spolkového kancléře Merze a uvedl, že jeho působení ve funkci pomohlo AfD v předvolební kampani. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová výsledek označila za „senzaci“ a řekla, že strana získala jasný mandát k vládnutí.
Dosavadní zemský premiér Sven Schulze z CDU pogratuloval AfD k pozici nejsilnější politické síly. Generální tajemnice CDU Franziska Hoppermannová označila výsledek své strany za velmi obtížný, zároveň ale odmítla, že by křesťanští demokraté měli ustoupit od odmítání spolupráce s AfD. CDU vedla vládu v Sasku-Anhaltsku od znovusjednocení Německa v roce 1990, s výjimkou období, kdy byla v opozici.
AfD může poprvé usilovat o zemskou vládu
Sasko-Anhaltsko má přibližně 2,1 milionu obyvatel a patří k řidčeji osídleným německým zemím. AfD tam těží z nespokojenosti s hospodářským vývojem, úbytkem pracovních míst po znovusjednocení a demografickými změnami. Mezi hlavní témata kampaně patřila také migrace, energetika a vztah Německa k Rusku a Ukrajině.
Zemská pobočka AfD je podle německé kontrarozvědky označována za prokazatelně pravicově extremistickou organizaci. Strana toto hodnocení odmítá. Pokud by se jí podařilo sestavit vládu v Sasku-Anhaltsku, šlo by o první zemskou vládu krajní pravice v poválečné historii Německa. Konečné rozdělení mandátů a podoba budoucí koalice budou záviset na úplných výsledcích a na tom, které strany překonají volební práh.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.