Dvě výrazná oznámení z roku 2025 vyvolala dojem, že vědci jsou blízko objevu mimozemského života. Průzkum mezi stovkami astrobiologů ale ukázal mnohem zdrženlivější obraz. Pouze 6,6 procenta oslovených odborníků uvedlo, že na exoplanetě K2-18 b byl pravděpodobně nalezen mimozemský život. U nálezu na Marsu tento podíl činil 15,1 procenta.
Výsledky přinesla studie, o níž informoval ScienceDaily. Výzkumníci oslovili astrobiology z mezinárodní vědecké komunity krátce po obou oznámeních a zjišťovali, zda se podle nich podařilo mimozemský život pravděpodobně objevit. Nešlo tedy o nové měření planet nebo hornin, ale o systematické zachycení názorů odborníků na sílu dostupných důkazů.
Dvě rozdílné indicie
První případ se týkal planety K2-18 b, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. V dubnu 2025 vědci oznámili možné stopy dimethylsulfidu a dimethyldisulfidu v její atmosféře. Na Zemi jsou tyto molekuly spojovány především s biologickou aktivitou, a proto se o nich začalo mluvit jako o možných biosignaturách. Biosignatura je pozorovatelný znak, který může souviset s přítomností života, sám o sobě však život nepotvrzuje.
Atmosféru K2-18 b vědci zkoumají nepřímo pomocí světla procházejícího při přechodu planety před její hvězdou. Z takových měření se pokoušejí určit, které látky se v atmosféře nacházejí. Výklad je ale obtížný: slabý signál může být ovlivněn šumem, použitým modelem atmosféry nebo jinými chemickými procesy. Molekula spojovaná se životem na Zemi navíc nemusí mít výhradně biologický původ v podmínkách jiné planety.
U druhého případu šlo o horninu Cheyava Falls, kterou na Marsu zkoumal rover Perseverance. NASA v září 2025 uvedla, že hornina obsahuje takzvané leopardí skvrny – minerální prstence, které mohou na Zemi vznikat v souvislosti s mikrobiální aktivitou. Jde o struktury, jež lze studovat přímo na povrchu Marsu, nikoli jen prostřednictvím vzdáleného spektrálního signálu. Ani tento nález však nevylučuje nebiologické vysvětlení.
Větší otevřenost neznamená souhlas
U K2-18 b téměř dvě třetiny respondentů s tvrzením o pravděpodobném objevu života nesouhlasily a 28 procent zůstalo neutrálních. U marťanské horniny nesouhlasilo 44,6 procenta odborníků a neutrální postoj zaujalo 40,3 procenta. Výrazný rozdíl se objevil také u nejostřejšího odmítnutí: z 35,1 procenta u K2-18 b kleslo na 11,1 procenta u Marsu.
Podle autorů průzkumu to neznamená jednoduchý přesun od názoru „život nalezen nebyl“ k názoru „život nalezen byl“. Spíše se část odborníků přesunula od silného odmítnutí k opatrnějším postojům. Průzkum tak ukazuje, že vědecké hodnocení podobných tvrzení není binární. V obou případech zůstává hlavním závěrem to, že dostupné indicie jsou zajímavé, ale zatím nedostačují k potvrzení mimozemského života.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.