Prezidenti Jižní Koreje a pěti středoasijských států se ve středu 16. září sešli v Soulu na prvním summitu ve formátu Korea–Střední Asie. Jednání se zúčastnili představitelé Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Podle agentury Yonhap se shodli na prohloubení spolupráce v oblasti kritických surovin, energetiky, výroby, infrastruktury a digitální transformace.
Účastníci přijali takzvanou Soulskou deklaraci a třicetiletý rámec spolupráce. Nový formát počítá se summitem nejvyšších představitelů každé dva roky. Další schůzka se má uskutečnit v Kazachstánu v roce 2028. Součástí dohody je také vznik konzultačního mechanismu pro ministry průmyslu šesti zemí, který má pomáhat převádět politické závazky do konkrétních projektů.
Jihokorejský prezident Lee Jae-myung označil za hlavní cíl vytváření společných hodnotových řetězců. Jižní Korea hledá nové zdroje kritických materiálů a chce omezit závislost na omezeném počtu dodavatelů. Středoasijské země naopak usilují o to, aby jejich úloha nekončila těžbou a vývozem surovin, ale zahrnovala také jejich zpracování a výrobu produktů s vyšší přidanou hodnotou.
Jednání se týkala například lithia a vzácných zemin, které jsou důležité pro výrobu polovodičů, baterií a součástí elektrických vozidel. Jihokorejské ministerstvo obchodu, průmyslu a zdrojů uvedlo, že spolupráce má pokrýt celý dodavatelský řetězec: od těžby přes rafinaci a zpracování až po výrobu hotových výrobků. Soul k tomu nabízí zkušenosti s pokročilými materiály, automatizací a moderními výrobními technologiemi.
Prezidenti středoasijských zemí zdůrazňovali také potřebu investic a rozvoje průmyslu přímo v regionu. Kazachstán podle Euronews disponuje všemi deseti nerosty, které Jižní Korea označuje za strategické. Prezident Kassym-Jomart Tokajev vyzval k rozšíření spolupráce na polovodiče, baterie, komponenty pro elektromobily a robotiku. Uzbekistán navrhl vznik regionální investiční aliance pro kritické suroviny a stanovil cíl zvýšit obchod mezi Jižní Koreou a Střední Asií do roku 2030 na 20 miliard dolarů.
Významnou částí jednání byla doprava. Tokajev navrhl vytvořit logistický řetězec vedoucí z Jižní Koreje přes Střední Asii až do Evropy. Jedním z možných základů je takzvaný Střední koridor, známý také jako Transkaspická mezinárodní dopravní trasa. Ta vede přes Kazachstán a Kaspické moře do Ázerbájdžánu a Gruzie a dále do Evropy přes Turecko nebo Černé moře. Trasa získává na významu jako alternativa k přepravním cestám přes Rusko. Na podnikatelském summitu, který v Soulu doprovázel jednání prezidentů, bylo podepsáno 19 memorand o porozumění v oblasti kritických surovin, průmyslu, infrastruktury a digitálních technologií. Dokumenty vymezují budoucí spolupráci, samy o sobě však nepředstavují konečné investiční smlouvy.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.