Vesmírný teleskop Nancy Grace Romanové by mohl zkoumat vesmír déle než dvě desetiletí. NASA nyní odhaduje, že observatoř má dostatek pohonných látek nejméně na 22 let vědeckého provozu, tedy více než dvojnásobek původně plánované desetileté životnosti. Informace pochází z materiálu NASA Science zveřejněného 14. září 2026; nejde o výsledek samostatné vědecké studie, ale o průběžné vyhodnocení stavu mise.
Roman odstartoval 30. srpna 2026 na raketě Falcon Heavy společnosti SpaceX. Teleskop nyní míří k takzvanému libračnímu bodu L2, který se nachází přibližně 1,6 milionu kilometrů od Země ve směru od Slunce. V jeho okolí bude obíhat kolem Slunce společně se Zemí. Tato poloha umožní stabilní podmínky pro pozorování a pravidelnou komunikaci se stanicemi na Zemi.
Klíčovou roli sehrál první korekční zážeh, který upravil dráhu observatoře po startu. NASA jej provedla 31. srpna a podle dosavadního vyhodnocení dosáhl více než 99procentní přesnosti. Manévr spotřeboval přibližně 18 kilogramů paliva, zatímco původní rozpočet počítal s asi 200 kilogramy. Úspora by sama o sobě mohla prodloužit možný vědecký provoz zhruba o čtyři roky.
Další palivo zůstalo k dispozici také proto, že teleskop byl při startu lehčí, než s jakou hmotností se počítalo při plánování. NASA stanovila rozpočet pohonných látek konzervativně podle maximální předpokládané hmotnosti 9800 kilogramů. Skutečná hmotnost observatoře činila přibližně 8056 kilogramů, a do nádrží proto bylo možné doplnit více paliva, než vyžadoval původní desetiletý plán. Tato rezerva představuje podle NASA přibližně další čtyři roky provozu.
Roman má před sebou ještě druhou korekci dráhy a následné navedení do oblasti L2. NASA očekává, že i tyto manévry spotřebují méně paliva, než se původně předpokládalo. Po dosažení pracovní dráhy bude teleskop potřebovat menší korekční zážehy přibližně jednou za 28 dní. Právě tato pravidelná udržovací činnost bude hlavním dlouhodobým odběratelem pohonných látek.
Původní návrh počítal s pětiletou základní misí a možností dalších pěti let provozu. Roman bude v infračerveném oboru zkoumat mimo jiné temnou hmotu, temnou energii a planety u jiných hvězd. Jeho širokoúhlý přístroj dokáže během jednoho pozorování pokrýt výrazně větší část oblohy než Hubbleův teleskop při podobném rozlišení. Delší zásoba paliva však sama o sobě nezaručuje dvaadvacetiletou misi: skutečná délka provozu bude záviset také na technickém stavu observatoře, přístrojů, komunikačních systémů a na budoucím financování. V současnosti jde o odhad potenciální délky vědeckých operací, nikoli o pevně schválený harmonogram.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.