Projev amerického prezidenta Donalda Trumpa na Valném shromáždění OSN v New Yorku měl podle části médií výrazně domácí politický charakter. Trump hovořil o ekonomice Spojených států, migraci a bezpečnosti, tedy o tématech, která tvoří základ jeho politického sdělení americkým voličům. Zahraničním představitelům současně předkládal obraz Spojených států jako země, která pod jeho vedením obnovila svou sílu.
Trump v projevu obhajoval také své rozhodnutí zahájit válku s Íránem. Agentura AP uvedla, že prezident před světovými lídry tvrdil, že Spojené státy mají v zásadě dvě možnosti: pokusit se uzavřít dohodu, nebo Írán vojensky zničit. Zároveň předpověděl, že Washington a Teherán se nakonec dohodnou po amerických volbách do Kongresu. Ty se uskuteční v listopadu 2026. Trump přitom podle agentury Axios v minulosti opakovaně naznačoval, že konflikt se blíží ke konci.
Právě v tom média viděla jeden z rozporů projevu. Prezident současně mluvil o možném diplomatickém řešení a o hrozbě úplného zničení Íránu. Spojené státy podle deníku The Guardian vyzval k „úplné ekonomické izolaci“ Íránu. Takový postup by znamenal další tlak na obchod, energetiku a finanční transakce spojené s íránskou ekonomikou. Dopady by se mohly týkat také zemí, které jsou závislé na dodávkách energie a bezpečné plavbě v oblasti Perského zálivu.
Ekonomickou část projevu Trump využil především k prezentaci domácích úspěchů. Podle AP otevřel vystoupení v tónu předvolebního mítinku a větší část úvodu věnoval ekonomice, imigraci a kriminalitě, nikoli společnému řešení mezinárodních problémů. Prezident tak navázal na svou dlouhodobou politickou strategii, v níž zahraniční politiku spojuje s tvrzením, že jeho administrativa chrání pracovní místa, omezuje konkurenci ze zahraničí a posiluje postavení Spojených států.
Trump zároveň kritizoval mezinárodní instituce a jejich přístup k bezpečnosti i hospodářské spolupráci. Vystoupení tak podle médií nepůsobilo jako snaha hledat kompromis s ostatními státy, ale spíše jako obhajoba americké politiky před domácím publikem. Významnou roli v něm hrála i otázka nákladů spojených s válkou a odpovědnosti spojenců. Pro firmy a finanční trhy jsou přitom klíčové hlavně konkrétní kroky, například rozsah sankcí, omezení obchodu nebo možné narušení přepravy ropy.
Na rozdíl od tradičních projevů v OSN, které se soustředí na multilaterální spolupráci, tedy koordinovaný postup více zemí, Trump podle hodnocení médií stavěl především na národní suverenitě a jednostranném prosazování amerických zájmů. Agentura AP uvedla, že prezident v projevu četl klíčové pasáže téměř shodně s předem zveřejněnými výňatky. The Guardian a další média jeho vystoupení popsala jako konfrontační a zaměřené na domácí politické publikum. Informace vycházejí z reportáží Hospodářských novin, agentur AP a Axios a deníku The Guardian.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.