Cena nafty pro spotřebitele se v Česku v srpnu zvýšila nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Proti červenci vzrostla o 14,3 procenta, zatímco průměr za celou unii činil 8,3 procenta. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Eurostat, o kterých informoval iRozhlas.
Podle hlavního ekonoma společnosti XTB Pavla Peterky ale vysoký meziměsíční růst souvisí především s načasováním změn v Česku. V červenci skončila opatření zavedená kvůli vysokým cenám pohonných hmot a nafta se v srpnu prodávala bez jejich vlivu. Současně se spotřební daň z nafty vrátila na původní úroveň.
„Ty problémy způsobují primárně marže rafinérií a vyšší cena ropy,“ uvedl Peterka pro Radiožurnál. Podle něj se při pohledu na vývoj během září český růst cen pohonných hmot dostal pod průměr Evropské unie. Česko se tak podle ekonoma pohybuje přibližně uprostřed evropského srovnání.
Na ceny v jednotlivých státech mají vedle vývoje ropy a marží rafinérií vliv také rozdílné sazby spotřební daně a daně z přidané hodnoty. Peterka připomněl, že Česko v minulosti těžilo z relativně nízkého zdanění pohonných hmot. Některé další evropské země nyní přijímají opatření, která mají ceny pro motoristy snížit, například prostřednictvím nižší spotřební daně nebo DPH.
Specifickým faktorem v Česku je také vysoký podíl nafty na celkové spotřebě pohonných hmot. Přibližně 75 procent natankovaných paliv tvoří nafta, zatímco evropský průměr se pohybuje kolem dvou třetin. Silnější domácí poptávka po naftě podle Peterky přispívá k jejímu mírně rychlejšímu zdražování ve srovnání s benzinem. Tento vliv však označil za relativně malý.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.