Částky, podle nichž české soudy určují odškodnění za nezákonné trestní stíhání, se musí poměřovat také s vývojem cen. Nejvyšší soud podle informací Hospodářských novin dospěl k závěru, že při stanovení náhrady za nezákonnou vazbu nebo výkon trestu nelze bez dalšího používat čtrnáct let stará měřítka a přehlížet, že peníze mezitím ztratily část své kupní síly.
Dosavadní judikatura vycházela u nezákonné vazby či vězení zpravidla z částky 500 až 1500 korun za každý den. Nejde o pevný tarif stanovený zákonem, ale o orientační rozpětí, od něhož se soudy odchylují podle okolností konkrétního případu. Posuzují například délku omezení osobní svobody, jeho dopad na rodinný a pracovní život nebo způsob, jakým se trestní řízení promítlo do pověsti poškozeného.
Nejvyšší soud nyní zdůraznil, že částka přiznaná poškozenému má odpovídat újmě v době, kdy o ní soud rozhoduje. Inflace v tomto kontextu znamená růst cenové hladiny a současné znehodnocování peněz. Pokud by soud pouze mechanicky převzal částku z rozhodovací praxe z doby před výrazným růstem cen, poskytl by podle nového výkladu nižší reálnou náhradu než dříve.
Rozhodnutí neznamená automatické zvýšení odškodnění o stejné procento ve všech případech. Soudy dál musí zohlednit individuální okolnosti a vysvětlit, proč zvolily konkrétní částku. Nejvyšší soud už dříve uvedl, že české právní předpisy nestanovují pevné částky a že výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu závisí na uvážení soudu. Orientační hranice proto slouží jako vodítko, nikoli jako nárok na předem danou sazbu. ([sbirka.nsoud.cz](https://sbirka.nsoud.cz/export/sbirky/?collectionIds=6591&utm_source=openai))
Výklad se týká nároků podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Ten umožňuje požadovat peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu, pokud nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup zasáhly do osobního života člověka. U trestního stíhání se přitom nehodnotí jen samotný výsledek řízení. Význam může mít také délka stíhání, jeho publicita, závažnost obvinění a dopad na zaměstnání či společenské postavení.
Na potřebu přehodnocovat starší částky upozorňují i novější rozhodnutí Nejvyššího soudu. V jedné z nich soud řešil námitku, že základní částky zadostiučinění obsažené ve starší judikatuře se vlivem inflace staly nedostatečnými. Podle dostupných podkladů zároveň Nejvyšší soud připomíná, že případná odchylka od dosavadní rozhodovací praxe musí být přesvědčivě odůvodněná. Dopad nového přístupu se tak projeví především v jednotlivých sporech, kde budou soudy nově muset výslovně vysvětlit, jak se do přiznané částky promítl vývoj cen. ([sbirka.nsoud.cz](https://sbirka.nsoud.cz/wp-content/uploads/2026/02/Sbirka-soudnich-rozhodnuti-a-stanovisek-sesit-c.-1_2026.pdf?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.