V zemích Evropské unie působí 355 takzvaných jednorožců, tedy soukromých startupů s hodnotou nejméně jedné miliardy dolarů. Údaj uvádí Hospodářské noviny. Počet sám o sobě ukazuje, že evropský technologický sektor dokáže vytvářet rychle rostoucí firmy. Problémem ale zůstává jejich další rozšiřování, zejména v oblastech umělé inteligence, dat a dalšího pokročilého softwaru.
Evropa má silnou výzkumnou základnu, technické univerzity, průmyslové podniky i velký jednotný trh. Firmy ale často narážejí na roztříštěnost. Startup, který chce působit ve více členských zemích, se musí vypořádat s rozdílnými pravidly, správními postupy a obchodními podmínkami. Evropská komise proto ve své strategii pro startupy a scaleupy, tedy firmy ve fázi rychlého růstu, označila za jednu z priorit zjednodušení podnikání napříč Evropskou unií. ([commission.europa.eu](https://commission.europa.eu/news-and-media/news/choose-europe-your-startup-and-scaleup-2025-05-28_en?utm_source=openai))
Od nápadu k velké firmě
Největší slabina podle evropských institucí neleží nutně ve vzniku nových nápadů, ale v přechodu od výzkumu a raného startupu k velké globální firmě. Evropské společnosti mají obtížnější přístup k velkým investičním kolům, která jsou nutná pro nábor lidí, vývoj náročného softwaru nebo expanzi mimo domácí trh. Evropská komise uvádí, že Spojené státy měly v roce 2025 celkem 1886 jednorožců, téměř šestkrát více než Evropská unie. Rozdíl spojuje především s velikostí trhu a dostupností kapitálu v pozdějších fázích růstu. ([eur-lex.europa.eu](https://eur-lex.europa.eu/legal-content/LV/TXT/?qid=1786479826141&uri=CELEX%3A52026DC0288&utm_source=openai))
Jedním z navrhovaných řešení je větší zapojení penzijních fondů, pojišťoven a dalších institucionálních investorů do financování technologických firem. Tyto instituce spravují dlouhodobé úspory, jejich investice do rizikového kapitálu jsou však v Evropě stále omezené. Evropská unie chce zároveň posílit Evropskou radu pro inovace a vytvořit nástroje zaměřené přímo na scaleupy. V plánech Komise se objevuje také fond pro evropské scaleupy, podpora business angels a jednodušší pravidla pro veřejné zakázky inovativních firem. ([eur-lex.europa.eu](https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/HIS/?uri=COM%3A2025%3A270%3AFIN&utm_source=openai))
Umělá inteligence potřebuje data i výpočetní kapacitu
Samostatnou překážkou je umělá inteligence. Evropská unie má výzkumníky i firmy, ale v globálním měřítku zaostává v dostupnosti výpočetní kapacity a v rychlosti zavádění nových technologií. Evropská komise uvedla, že v roce 2025 používalo technologie umělé inteligence téměř 20 procent podniků v Evropské unii, proti 13,5 procenta v roce 2024. Růst používání ale neznamená, že evropské firmy automaticky vytvářejí vlastní špičkové modely nebo z nich dokážou vybudovat globální podniky. ([eur-lex.europa.eu](https://eur-lex.europa.eu/legal-content/LV/TXT/?qid=1786479826141&uri=CELEX%3A52026DC0288&utm_source=openai))
Podle Komise má Unie více než 20 000 pokročilých digitálních startupů, přesto se jen malá část z nich dostane do fáze scaleupu nebo mezi jednorožce. Pomoci má lepší propojení výzkumných institucí s firmami, dostupnější data a rozvoj cloudové a výpočetní infrastruktury. Evropská komise současně připravuje investice do umělé inteligence a podporu takzvaných AI továren, které mají startupům nabídnout přístup k výpočetním zdrojům. ([digital-strategy.ec.europa.eu](https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/boosting-tech-deployment-beyond-2027-new-study-highlights-digital-opportunities-and-challenges-eu?utm_source=openai))
Pro vznik dalších evropských jednorožců tak nebude rozhodující jen počet nových nápadů. Klíčové bude, zda se podaří odstranit překážky při expanzi do dalších zemí, přilákat více soukromého kapitálu a vytvořit podmínky, v nichž mohou technologické firmy zůstat v Evropě i ve chvíli, kdy začnou rychle růst.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.