Výzkum krevních vzorků astronautů přinesl nové vodítko k tomu, proč se během kosmických letů často objevuje zácpa a další trávicí potíže. Vědci zjistili, že se v krvi posádky Mezinárodní vesmírné stanice mění látky vznikající činností střevních bakterií. Ty podle výsledků během pobytu ve vesmíru ve větší míře rozkládají bílkoviny.
Studie, zveřejněná v časopise Nature Communications, sledovala 52 astronautů, kteří mezi lety 2006 až 2018 pobývali na Mezinárodní vesmírné stanici déle než dva měsíce. Výzkumníci analyzovali více než 400 krevních vzorků odebraných před letem, během něj i po návratu na Zemi. Pomocí hmotnostní spektrometrie spojované s kapalinovou chromatografií, tedy metody umožňující určit a změřit drobné molekuly v biologickém vzorku, porovnávali změny v takzvaném metabolomu.
Metabolom je soubor malých molekul vznikajících při látkové výměně. Vědci zaznamenali změny přibližně u 40 látek v krevním oběhu. Některé z nich vznikají při fermentaci bílkovin střevními mikroorganismy. Za běžných podmínek bakterie ve střevě významně zpracovávají také vlákninu a další složité sacharidy. Výsledky ale ukázaly, že krátce po startu se jejich metabolická aktivita posunula směrem k většímu využívání bílkovin. Po přistání se změny během několika dnů zmírnily.
Podle autorů může tento nález souviset s mikrogravitací, tedy stavem velmi malého zdánlivého gravitačního působení na palubě stanice. Vědci předpokládají, že potrava se v takových podmínkách pohybuje trávicím traktem pomaleji. Bakterie tak mohou spotřebovat více dostupné vlákniny a následně začít ve větší míře rozkládat bílkoviny. Samotná studie však přímo neměřila rychlost průchodu potravy střevem ani neprokázala, že právě tento mechanismus zácpu způsobuje. Jde o vysvětlení, které odpovídá pozorovaným změnám v krvi.
Na metabolismu astronautů se podílely také změny jídelníčku, například v příjmu kofeinu, ryb a tuků. Podle analýzy ale vysvětlovaly méně než třetinu zjištěných metabolických změn. Hlavní podíl proto vědci připisují podmínkám kosmického letu, i když jejich vliv nelze od změn stravy zcela oddělit. Výzkum navíc nezkoumal přímo složení střevního mikrobiomu, ale jeho činnost odvozoval z látek nalezených v krvi.
Význam nálezu se netýká jen nepohodlí během pobytu na oběžné dráze. Některé produkty fermentace bílkovin mohou při dlouhodobě zvýšené tvorbě souviset s podrážděním střev, změnami jejich ochranné vrstvy nebo dalšími zdravotními obtížemi. Zda by se takové účinky skutečně projevily při několikaměsíční cestě k Marsu, studie neukázala. Autoři proto chtějí zkoumat možné protiopatření, například úpravu podílu vlákniny ve stravě. Výsledky mohou být zajímavé i pro pozemské pacienty s omezenou pohyblivostí, u nichž se při dlouhém upoutání na lůžko rovněž objevují zpomalené trávení a zácpa.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.