U lidí s diabetem může snaha udržet hladinu glukózy co nejstálejší přinášet také méně zjevnou zátěž. Naznačuje to analýza dat 400 dospělých s diabetem 1. nebo 2. typu, v níž se vyšší kolísání glukózy v bezpečném rozmezí spojilo s lepším hodnocením kvality života následující den. Výsledky byly představeny na výročním zasedání European Association for the Study of Diabetes (EASD) v Miláně, podle informací zveřejněných touto organizací a serverem ScienceDaily.
Výzkum vedl Dominic Ehrmann z Research Institute Diabetes Academy Mergentheim (FIDAM) v německém Bad Mergentheimu. Práce vznikla v rámci projektu PRO-MENTAL, který financoval German Centre for Diabetes Research. Do analýzy bylo zahrnuto 72 procent lidí s diabetem 1. typu a 28 procent s diabetem 2. typu; 55 procent tvořily ženy. Průměrný věk účastníků byl 47 let a průměrná hodnota glykovaného hemoglobinu HbA1c, ukazatele dlouhodobé kontroly glukózy, činila 7,6 procenta.
Účastníci po dobu 14 dnů nosili senzor pro kontinuální monitorování glukózy, který měří koncentraci cukru v podkožní tkáni v průběhu dne i noci. Současně každý den vyplňovali dotazník WHO-5 zaměřený na psychickou pohodu a kvalitu života. Hodnotili například, zda se cítili v dobré náladě, klidní, aktivní a odpočatí nebo zda jejich den naplňovaly zajímavé činnosti. Výzkumníci sledovali také spánek, stres, náladu a pocit energie.
Analýza porovnávala několik ukazatelů záznamu glukózy. Za normoglykemii, tedy hodnoty v běžně vymezeném bezpečném pásmu sledovaném v této práci, považovali rozmezí 3,9 až 7,8 mmol/l. Výzkumníci zohlednili také čas strávený pod touto hranicí a nad nízkou hranicí 10,0 mmol/l, stejně jako celkovou variabilitu, tedy míru vzestupů a poklesů glukózy.
Více času v pásmu normoglykemie během jednoho dne souviselo s lepším hodnocením kvality života následující den. Stejným směrem působila i vyšší než obvyklá variabilita glukózy. Naopak doba strávená nad nebo pod sledovaným bezpečným rozmezím neměla statisticky významnou souvislost s kvalitou života následujícího dne. Lepší spánek a vyšší pocit energie byly rovněž spojeny s lepším hodnocením dalšího dne. Hodnoty glukózy ze stejného dne přitom s jeho kvalitou života významně nesouvisely.
Autoři upozorňují, že výsledek nelze vykládat jako důkaz, že vyšší kolísání glukózy je prospěšné nebo že je vhodné záměrně zhoršovat kontrolu diabetu. Jde o observační analýzu, která ukazuje statistické souvislosti, nikoli příčinu a následek. Jedním z možných vysvětlení je, že mimořádně přísná snaha o vyrovnávání každého výkyvu může některé lidi vést k omezování jídla, pohybu nebo běžných aktivit. Studie byla v době zveřejnění výsledků prezentována na odborném setkání; podrobná práce zatím nebyla publikována v recenzovaném časopise.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.