Polsko se z ekonomiky s výrazně nižší životní úrovní proměnilo v jednu z nejrychleji rostoucích zemí střední Evropy. Podle Eurostatu dosáhl polský hrubý domácí produkt na obyvatele v roce 2025 v přepočtu podle kupní síly 81 procent průměru Evropské unie. Česko bylo na 92 procentech. Rozdíl se však výrazně zmenšil: Polsko v roce 1995 dosahovalo jen zhruba 44 procent unijního průměru, zatímco dnes se přiblížilo zemím, které byly dlouho považovány za podstatně bohatší.
Polský model stojí na kombinaci několika faktorů. Země má téměř čtyřicet milionů obyvatel, velký domácí trh a méně závisí na jediném průmyslovém odvětví než Česko. Významnou roli sehrály také zahraniční investice, rozvoj služeb, růst mezd a rozsáhlá výstavba dopravní infrastruktury. Evropské peníze přitom nesměřovaly pouze do dálnic. Financovaly modernizaci železnic, energetiky, měst a firem, což pomohlo zvýšit produktivitu i zaměstnanost.
Výhodou Polska byla také schopnost udržet růst domácí poptávky. Polská ekonomika v posledních letech těžila z rostoucích příjmů domácností, sociálních transferů a relativně silné spotřeby. Země se zároveň vyhnula hlubokému propadu v některých krizových obdobích. Podle Eurostatu patřila v roce 2025 spolu s Českem k zemím Evropské unie s nejnižší nezaměstnaností. Polsko mělo míru nezaměstnanosti 3,1 procenta, Česko 2,8 procenta.
Evropské peníze a obranné investice
Další impulz představuje čerpání prostředků z evropského fondu obnovy. Evropská komise očekává, že polská ekonomika v roce 2026 vzroste o 3,5 procenta. Investice mají podpořit zejména prostředky z unijních fondů a výdaje spojené s obranou, z nichž významná část připadá domácím dodavatelům. Růst tak není založen jen na exportu, ale také na veřejných a soukromých investicích uvnitř země.
Právě zde se však objevuje slabina polského příběhu. Evropská komise odhaduje, že rozpočtový deficit dosáhne v roce 2026 přibližně 6,5 procenta HDP. Veřejný dluh má podle její prognózy vzrůst z 59,7 procenta HDP v roce 2025 na 68,3 procenta v roce 2027. Mezinárodní měnový fond upozorňuje, že Polsko má jeden z nejvyšších schodků v Evropě, přestože ekonomika už funguje blízko svého potenciálu. To znamená, že část růstu je podporována výdaji, které nebude možné zvyšovat donekonečna.
Polsko proto čeká obtížnější fáze dohánění. Evropské fondy musí být využity před vypršením příslušných programů, zároveň mohou vyšší ceny energií a pomalejší růst mezd oslabit spotřebu domácností. Země má stále prostor pro další růst, její dosavadní tempo však bude obtížnější udržet. Pro Česko z polské zkušenosti vyplývá především význam velkého trhu, širší ekonomické struktury, rychlejší výstavby infrastruktury a stabilního investičního prostředí. Polský příklad zároveň ukazuje, že rychlé dohánění může být vykoupeno vysokými veřejnými výdaji a rostoucím zadlužením.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.