Český premiér Andrej Babiš a italská premiérka Giorgia Meloniová se při úterní návštěvě Prahy shodli na několika tématech, která chtějí společně prosazovat v Evropské unii. Patří mezi ně reforma systému obchodování s emisními povolenkami, podoba příštího unijního rozpočtu a zachování podpory zemědělství a slabších regionů. Meloniová uvedla, že systém povolenek nesmí vést ke zdražování energií.
Česko a Itálie podle italské premiérky připravily seznam společných témat pro říjnový summit EU. U systému ETS 1, který se vztahuje především na průmyslové podniky a energetiku, chtějí prosazovat větší transparentnost a změny, jež neohrozí konkurenceschopnost evropských firem na světových trzích. ETS je unijní systém, v němž podniky za vypouštění skleníkových plynů odevzdávají emisní povolenky. Jejich cena se promítá do nákladů na výrobu elektřiny a dalších energií.
Evropská unie počítá s tím, že emise v odvětvích zahrnutých do systému ETS do roku 2030 klesnou proti roku 2005 o 62 procent. Evropská komise zároveň ve svém návrhu dlouhodobého rozpočtu počítá s tím, že část příjmů z dražeb emisních povolenek by se mohla stát jedním z vlastních zdrojů unijního rozpočtu. Komise od nových vlastních zdrojů očekává dohromady dodatečné příjmy zhruba 58,2 miliardy eur ročně v cenách roku 2025. Návrh ale ještě není konečným rozpočtovým rozhodnutím.
Jednání o rozpočtu od roku 2028
Významnou část rozhovoru tvořil víceletý finanční rámec EU na roky 2028 až 2034. Meloniová uvedla, že Řím a Praha chtějí zachovat dostatečné prostředky pro společnou zemědělskou politiku a kohezní politiku, která podporuje hospodářské, sociální a územní vyrovnávání rozdílů mezi regiony. Babiš označil zvyšování konkurenceschopnosti Evropy za zásadní společný zájem obou zemí.
Evropská komise navrhla pro rozpočet na období 2028 až 2034 téměř dva biliony eur v běžných cenách, což odpovídá 1,26 procenta průměrného hrubého národního důchodu EU. Podle podkladů Rady EU návrh počítá s částkou 262,8 miliardy eur na příjmovou podporu v rámci společné zemědělské politiky a rybolov. Na hospodářskou, sociální a územní soudržnost včetně venkovských komunit a cestovního ruchu návrh vyčleňuje 404,9 miliardy eur, uvádí Rada EU. Částky jsou uvedeny v cenách roku 2025.
Návrh rozpočtu počítá také s novými národními a regionálními partnerskými plány, které by spojily financování zemědělství, regionálního rozvoje, migrace a dalších oblastí do jednotnějšího rámce. O podobě rozpočtu budou členské státy dál vyjednávat. Politická dohoda se očekává do konce roku 2026, aby mohly být související právní předpisy přijaty v roce 2027 a nové financování začalo od ledna 2028.
Meloniová při jednání vyzdvihla také spolupráci Česka a Itálie v oblasti migrace. Podle ní by unie neměla řešit nelegální migraci pouze přenášením odpovědnosti na sousední státy. Za důležitější označila silnější roli EU při řešení krizí v okolí Evropy, včetně války na Ukrajině a konfliktu na Blízkém východě. Do budoucího evropského rozpočtu by podle ní mělo patřit také financování obranného průmyslu.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.