JAKARTA – Až papež František příští týden navštíví Indonésii, zastaví se také v mešitě Istiqlal v Jakartě, která má jedno neobvyklé spojení – tunel, který ji propojuje s katolickou katedrálou Panny Marie Nanebevzaté. Tato návštěva je součástí jeho snahy podpořit mezináboženskou harmonii během jeho dvanáctidenní cesty po Asii a Pacifiku.
„Tunel přátelství“, dlouhý 28,3 metru, spojuje ikonickou mešitu Istiqlal s katedrálou a byl postaven vládou v roce 2020 jako symbol náboženské harmonie. Téma, které papež František, globální hlava katolické církve, zdůrazňuje na svých cestách během své jedenáctileté vlády.
Papež František, kterému je 87 let, přiletí v úterý do Indonésie, nejlidnatější muslimské země na světě, na první etapu nejdelší cesty svého pontifikátu, která ho zavede také do Papuy-Nové Guineje, Východního Timoru a Singapuru. Plány na tuto cestu vyvolaly obavy kvůli jeho rostoucím zdravotním problémům.
Papež se má zúčastnit mezináboženského setkání v mešitě, která je největší v jihovýchodní Asii, a navštívit tunel, jenž má okna pro přístup světla a na jeho zdech je vyryto umění, ale zatím není otevřen pro veřejnost.
„Je to mimořádné, že přijíždí nejvyšší představitel katolíků,“ řekl Nasaruddin Umar, velký imám mešity Istiqlal, jejíž rozsáhlé parkoviště je často otevřené pro návštěvníky kostela během významných událostí. „Ať už je vaše náboženství jakékoli, respektujme našeho hosta.“
Pouze asi 3 % z 280 milionů obyvatel Indonésie jsou katolíci, zatímco téměř 90 % tvoří muslimové.
Papež má také naplánovanou schůzku s odcházejícím prezidentem Jokem Widodem a mši na stadionu v Jakartě, které se podle odhadů zúčastní více než 80 000 lidí, uvedl reverend Thomas Ulun Ismoyo, indonéský církevní představitel.
Návštěva vzbudila nadšení mezi indonéskými katolíky, kteří nezažili papežskou návštěvu více než tři desetiletí.
„Kdybych se s ním mohla setkat, mohla bych jen před ním pokleknout. Ani bych se neodvážila držet ho za ruku,“ řekla Maria Regina Widyastuti Sasongko, 77letá katolická žena, která prodává zboží jako jsou sošky a trička s papežovým obličejem.
Indonésii navštívili dva papežové – první byl papež Pavel VI. při cestě do Jakarty v roce 1970 a v roce 1989 papež Jan Pavel II., který navštívil Jakartu a další čtyři města.
Symbol přátelství; problematická minulost
Indonéský ministr náboženských záležitostí Yaqut Cholil Qoumas uvedl, že papežova návštěva je symbolem přátelství mezi lidmi všech náboženství v Indonésii.
„Papežova návštěva činí z Indonésie barometr míru a pilíř tolerance,“ řekl agentuře Reuters.
Nicméně Indonésie má za sebou problematickou historii v otázce náboženské harmonie. Katolictví přišlo do země prostřednictvím portugalských misionářů ve východní oblasti v 16. století, ale historici říkají, že bylo během nizozemské koloniální vlády po dobu asi dvou století zakázáno ve prospěch protestantismu.
Vatikán oficiálně jmenoval diplomatického zástupce v Indonésii ve 40. letech 20. století. V moderní Indonésii, která je oficiálně sekulárním státem, však menšinová náboženství stále mohou čelit diskriminaci.
Americký orgán pro náboženskou svobodu uvedl, že „náboženské svobody v Indonésii zůstaly v roce 2023 špatné,“ a zmínil několik předpisů, včetně těch, které vedly k uzavření míst k uctívání, včetně kostelů.
Andreas Harsono, indonéský výzkumník pro Human Rights Watch, uvedl, že kořeny náboženské nesnášenlivosti a uzavírání kostelů spočívají v zákonech, které je umožňují.
Pro Sasongko, katolickou ženu prodávající papežské suvenýry, však příjezd papeže znamená naději na jednotu.
„Jeho návštěva může proměnit lidi, aby se milovali navzájem,“ řekla.