Ruský Nejvyšší soud připravuje reformu porotních soudů, která podle právníků může posílit vliv státem jmenovaných soudců na rozhodování o vině. Návrh počítá mimo jiné s tím, že by předsedající soudce mohl během porady poroty „objasňovat“ otázky, o nichž porotci jednají. Současně by se počet členů poroty snížil ze šesti nebo osmi na čtyři.
Podle agentury Euronews zatím nebyl návrh zákona zveřejněn. Jeho hlavní body představili místopředseda Nejvyššího soudu Nikolaj Timošin a soudce tohoto soudu Sergej Zelenin. Soudce by podle návrhu neměl hlasovat o vině obžalovaného, mohl by však reagovat na otázky, které porotci vznesou během neveřejného rozhodování.
Právníci upozorňují, že taková změna by mohla narušit oddělení úloh mezi profesionálním soudcem a porotou. V současném systému porotci rozhodují především o skutkových otázkách, zatímco soudce dohlíží na právní stránku řízení. Možnost soudce vstupovat do porady by podle kritiků mohla vytvořit prostor pro ovlivňování názoru porotců, i kdyby formálně nerozhodoval o vině.
Další část návrhu se týká výběru porotců. Sloužit v porotě by nově mohli také lidé starší 65 let. Návrh má zároveň omezit důvody, kvůli nimž lze již sestavenou porotu rozpustit, a umožnit obžalovanému odmítnout porotní proces i poté, co bylo nařízeno hlavní líčení. Z dostupných informací ale není jasné, kdy by se změny mohly dostat do parlamentu ani v jaké podobě.
Porotní soudy jsou v Rusku jedním z mála mechanismů, které mohou vést k osvobození obžalovaného navzdory postoji státního zastupitelství. Podle údajů uvedených Euronews poroty osvobozují obžalované zhruba šedesátkrát častěji než soudy rozhodující bez poroty. Právníci proto tvrdí, že právě jejich verdikty někdy odhalí slabá místa v obžalobě nebo v důkazech předložených státními orgány.
Kritici reformy se obávají, že zmenšení porot a posílení role předsedajícího soudce by tento rozdíl postupně oslabily. Menší skupina porotců by podle nich mohla být zranitelnější vůči tlaku a zásah soudce do porady by stíral hranici mezi rozhodováním občanů a státní moci. Nejvyšší soud naopak návrh veřejně představuje jako úpravu pravidel fungování porotních řízení; konečné znění změn zatím není k dispozici.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.