Lotyši budou v sobotu 3. října vybírat 100 poslanců jednokomorového parlamentu, známého jako Saeima. Předvolební kampaň se odehrává v atmosféře pokračující ruské války proti Ukrajině a rostoucích obav z bezpečnostních hrozeb v Pobaltí. Rusko sice není jediným tématem voleb, podle Deutsche Welle však výrazně ovlivňuje debatu o zahraniční politice, obraně i hospodářství.
Lotyšsko patří mezi nejhlasitější podporovatele Ukrajiny a dlouhodobě prosazuje tvrdý postup vůči Moskvě. Země je členem Evropské unie a NATO a sdílí s Ruskem hranici. Vláda proto klade důraz na posilování obrany, ochranu východního křídla Aliance a omezení prostoru pro ruský politický a informační vliv. Bezpečnostní otázky mají v kampani zvláštní váhu také kvůli početné ruskojazyčné menšině.
Část politických stran varuje před tím, že Rusko se může pokoušet ovlivňovat veřejnou debatu prostřednictvím propagandy, dezinformací nebo podpory politiků kritických k současnému směřování země. Tématem je rovněž jazyková a historická otázka. Lotyšsko po ruské invazi na Ukrajinu zpřísnilo pravidla pro používání ruštiny ve veřejném prostoru a postupně omezuje ruská média. Opatření vlády podporují především strany zdůrazňující národní bezpečnost a lotyšský jazyk.
Bezpečnostní politika má ale i svou ekonomickou cenu. Lotyšsko v posledních letech omezilo obchodní a energetické vazby s Ruskem a Běloruskem, což dopadlo zejména na tranzit, logistiku a některé podniky napojené na východní trhy. V kampani se proto diskutuje, zda jsou ztráty spojené s přerušením vztahů s Moskvou nezbytnou cenou za bezpečnost, nebo zda vláda postupuje příliš rychle.
Debata se dotýká také cen energií, inflace a životních nákladů. Kritici vládní politiky tvrdí, že sankce a odklon od ruských dodávek zvyšují tlak na domácnosti a firmy. Zastánci naopak upozorňují, že závislost na Rusku představovala strategické riziko a že dlouhodobým cílem musí být větší energetická a hospodářská soběstačnost. Podle analýzy vídeňského Institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání se lotyšský obchod s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou po začátku války výrazně propadl.
Očekává se roztříštěný parlament, v němž bude sestavení vlády záviset na povolebních jednáních. Podle přehledu Roberta Schumana se mezi nejsilnějšími uskupeními pohybují středopravicové strany, populistická formace Latvia First, konzervativní National Alliance, sociální demokraté z Progressive a Agrarian Union. Zastoupení se snaží získat také Sovereign Power, strana orientovaná na část ruskojazyčných voličů. Výsledek tak může rozhodnout nejen o složení vlády, ale i o tom, jak tvrdý kurz vůči Moskvě bude Riga v příštích letech prosazovat.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.