Vláda plánuje omezit podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících evidence. Podle informací Hospodářských novin by se měla vrátit na úroveň platnou před lednem 2026, což by u některých lidí znamenalo pokles až o 10 tisíc korun měsíčně. Kabinet očekává, že tím ušetří čtyři až pět miliard korun ročně. Vyšší podpora podle něj část lidí motivuje k tomu, aby zůstávali mimo zaměstnání déle, než je nutné.
Změna by zvrátila reformu zavedenou od 1. ledna 2026. Ta zvýšila podporu v prvních měsících nezaměstnanosti na 80 procent předchozího čistého výdělku. Později se podpora snižuje na 50 a následně na 40 procent. Novela současně zvýšila podporu při rekvalifikaci, tedy při vzdělávání, které má člověku umožnit získat jinou nebo žádanější kvalifikaci.
Ministerstvo práce a sociálních věcí letos odhadovalo, že výdaje na podporu v nezaměstnanosti dosáhnou 19,7 miliardy korun. Proti roku 2025 měl být růst výdajů 4,8 miliardy korun, tedy přibližně o 31 procent. Důvodem nebyla jen změna pravidel, ale také růst mezd, z nichž se podpora vypočítává, a vývoj počtu nezaměstnaných.
Rekvalifikace schválil úřad výrazně méně
Vedle podpory vláda omezuje také financování rekvalifikací. Podle Hospodářských novin klesl od začátku roku počet rekvalifikací schválených úřadem práce o 85 procent. Úřad práce přitom může kurzy plně nebo částečně hradit, pokud vyhodnotí, že po jejich dokončení existuje reálná šance na zaměstnání. U zvolených rekvalifikací platí tříletý limit 50 tisíc korun na jednoho člověka.
Úřad práce evidoval ke konci srpna 2026 celkem 373 891 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných osob zůstal na pěti procentech a meziročně bylo v evidenci o 40 267 lidí více. Podle těchto údajů se počet lidí bez práce zvyšuje, přestože míra nezaměstnanosti se v letních měsících nezměnila. Informace zveřejnil Úřad práce České republiky.
Tomáš Ervín Dombrovský, analytik trhu práce ze společnosti Alma Career, považuje plánované škrty za riziko pro pružnost českého pracovního trhu. Podle něj lidé s nízkou finanční rezervou budou méně ochotní měnit zaměstnání a zaměstnanci nespokojení v práci mohou raději zůstat na stávající pozici. Lidé, kteří o práci přijdou, podle něj mohou kvůli omezení podpory a rekvalifikací snáze propadnout do dlouhodobé nezaměstnanosti.
Podle údajů citovaných Hospodářskými novinami si lidé po nuceném odchodu ze zaměstnání po nalezení nové práce polepšili na mzdě v průměru o osm procent. U těch, kteří změnili zaměstnání z vlastní iniciativy, činil růst 12 procent. Dombrovský proto tvrdí, že snížení podpory sice může krátkodobě omezit výdaje státu, zároveň ale může zpomalit změnu zaměstnání, růst mezd a návrat lidí do práce.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.