NASA vybrala projekt GIMLI, který má zjistit, zda takzvaná Marius Hills Pit představuje vstup do rozsáhlé podzemní dutiny nebo lávového tunelu. Lávový tunel je chodba vzniklá při sopečné činnosti, když povrch proudící lávy ztuhne, zatímco roztavený materiál uvnitř později odteče. Výsledky projektu mohou přinést nové informace o vulkanické historii Měsíce i o možnostech budoucího průzkumu jeho podzemí.
Informaci zveřejnil Planetary Science Institute a referuje o ní ScienceDaily. Projekt nazvaný Geophysical Instruments for Marius Lunar pit Investigation, zkráceně GIMLI, vede vědec Than Putzig z Planetary Science Institute. Na projektu se podílí také společnost Honeybee Robotics, která má zajistit mimo jiné konstrukci části přístrojového vybavení a jeho integraci na přistávací modul a rover.
Marius Hills Pit leží v oblasti Marius Hills na přivrácené straně Měsíce. Otvor objevil v roce 2009 japonský orbitální přístroj sondy SELENE. Snímky ukázaly přibližně kruhovou prohlubeň širokou asi 65 metrů, kterou vědci interpretovali jako možný světlík – místo, kde se zřítila střecha podzemního lávového tunelu. Pozdější pozorování sondy Lunar Reconnaissance Orbiter ukázala, že stěny otvoru sahají zhruba desítky metrů pod okolní povrch.
Náznaky pokračování dutiny pod povrchem přinesla také analýza radarových dat ze sondy SELENE. Studie zveřejněná v časopise Geophysical Research Letters v roce 2017 popsala druhý radarový odraz, který mohl odpovídat podzemnímu prostoru. Autoři ale upozornili, že podobný signál mohou vytvářet i jiné geologické struktury, například silně rozpukané horniny nebo částečně zřícený tunel. Nešlo tedy o přímé potvrzení jeskyně.
Další indicii nabídla práce publikovaná v časopise Icarus v roce 2023. Její autoři analyzovali gravitační data mise GRAIL a v oblasti Marius Hills identifikovali zápornou hustotní anomálii, tedy místo, kde by mohla být hornina nahrazena prázdným prostorem. Na základě modelování odhadli možný tunel dlouhý přibližně 60 kilometrů, široký kolem devíti kilometrů a hluboký asi 600 metrů. Tyto rozměry jsou ovšem výsledkem modelu, nikoli přímého pozorování skutečné dutiny.
GIMLI má proto použít několik metod současně. Radar bude vysílat signál do podpovrchových vrstev, seismické senzory zachytí šíření otřesů a gravimetr bude měřit drobné změny gravitačního pole způsobené rozdílnou hustotou hornin. Kamery zároveň zdokumentují povrch a odkryté stěny jámy. Kombinace měření by měla pomoci rozlišit skutečnou dutinu od jiných geologických struktur a případně určit její rozměry.
Podzemní prostory by mohly být zajímavé především jako přirozený záznam dávné sopečné aktivity. Zároveň by nabízely ochranu před prudkými teplotními výkyvy, mikrometeority a částí kosmického záření. To z nich může dělat kandidáty pro budoucí robotické i pilotované mise. Samotný projekt GIMLI však teprve ověřuje, zda se pod Marius Hills Pit vůbec nachází souvislý lávový tunel a zda je případná dutina pro průzkum přístupná.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.