Separatistická Parti Québécois (PQ) zvítězila v pondělních provinčních volbách v kanadském Québecu. Strana vedená Paulem St-Pierrem Plamondonem se po více než deseti letech vrací k moci, podle agentury AP ale nezískala dost mandátů pro samostatné vládnutí. V nové 127členné Národní radě je pro většinu potřeba 64 křesel, zatímco PQ směřovala k zisku zhruba 60 mandátů.
Výsledek znamená vznik menšinové vlády. Separatisté tak budou při schvalování zákonů a při hlasování o důvěře potřebovat podporu některé z opozičních stran. Plamondon po vyhlášení výsledků připustil, že voliči jeho straně většinu nedali, a řekl, že od nové vlády očekávají spolupráci s ostatními politickými uskupeními.
PQ kandidovala s příslibem dalšího referenda o nezávislosti Québecu na Kanadě. Plamondon však už dříve uvedl, že hlasování neuspořádá, dokud bude Donald Trump prezidentem Spojených států. Referendum by podle něj mělo proběhnout v podmínkách, které umožní klidnou a informovanou debatu. Termín proto připadá nejdříve na rok 2029.
Vláda bude závislá na opozici
Největší opoziční strany, liberálové a konzervativci, oznámily, že případné referendum o odtržení nepodpoří. Určitou roli by mohla sehrát levicová a rovněž pro-nezávislostní Québec solidaire, která by se v některých hlasováních mohla stát rozhodujícím partnerem PQ. Menšinové postavení ale separatistům komplikuje přípravu hlasování i prosazování dalších částí jejich programu.
Porážku ve volbách uznala dosavadní vládní Coalition Avenir Québec. Její lídryně Christine Fréchetteová přišla nejen o premiérský post, ale také o vlastní mandát v obvodu Trois-Rivières. Strana, která před volbami držela 79 křesel, se do Národní rady vůbec nedostala. Podle AP výsledek odráží především nespokojenost s dosavadní vládou a otázky životních nákladů, nikoli jednoznačnou podporu nezávislosti.
Kanadský premiér Mark Carney vítězství PQ poblahopřál a slíbil spolupráci s nastupující quebeckou vládou. Ottawa chce podle něj s provincií řešit podporu podniků a zaměstnanců zasažených americkými cly, vytváření pracovních míst a výstavbu bydlení. Carney zároveň zdůraznil, že silnější Québec je součástí jeho představ o silnější Kanadě.
Podpora nezávislosti zůstává menšinová
Québec už o odchodu z Kanady hlasoval dvakrát. V referendu v roce 1980 zastánci setrvání v zemi zvítězili výrazněji, hlasování z roku 1995 skončilo velmi těsně. Pro setrvání tehdy hlasovalo 50,58 procenta voličů. Průzkum Angus Reid Institute z února 2026 ukázal, že by pro nezávislost nyní hlasovalo 26 procent obyvatel provincie, zatímco 63 procent by chtělo zůstat součástí Kanady.
Výsledek voleb přichází v době, kdy se v Kanadě znovu diskutuje o vztahu provincií k federální vládě. Dva týdny po quebeckých volbách mají obyvatelé Alberty hlasovat o tom, zda zahájit proces vedoucí k referendu o odtržení této západokanadské provincie. V Québecu mezitím separatisté získali vládu, jejich schopnost prosadit referendum však bude záviset na jednání s opozicí.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.