Před závodem na výrobu pneumatik Fate v okolí Buenos Aires zůstávají bývalí zaměstnanci, kteří přišli o práci po uzavření podniku v únoru. Továrna fungovala více než osm desetiletí a její konec znamenal propuštění všech 920 pracovníků. Firma rozhodnutí zdůvodnila změnou podmínek na trhu. V zemi se zároveň vedou spory o to, zda je radikální hospodářský program prezidenta Javiera Mileie nezbytnou stabilizací, nebo zda náklady reformy dopadají především na zaměstnance a domácnosti.
Milei nastoupil do úřadu v prosinci 2023 s programem označovaným jako ekonomická šoková terapie. Jeho vláda omezila veřejné výdaje, státní dotace a zaměstnanost ve veřejném sektoru, deregulovala část ekonomiky a otevřela trh zahraniční konkurenci. Cílem bylo zastavit dlouhodobé rozpočtové schodky a inflaci, která v době prezidentova nástupu přesahovala 200 procent za rok.
Vývoj cen se od té doby výrazně změnil. Podle argentinského statistického úřadu INDEC vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu 2026 meziměsíčně o 1,7 procenta. Meziročně inflace dosáhla 33,5 procenta a od začátku roku ceny stouply o 21,3 procenta. Takzvaný primární přebytek, tedy situace, kdy příjmy státu převyšují výdaje bez započtení úroků z dluhu, vláda používá jako hlavní důkaz úspěchu svého programu. Centrální banka uvedla, že veřejný sektor vykázal ve druhém čtvrtletí primární přebytek odpovídající 0,9 procenta sezonně očištěného a anualizovaného HDP.
Stabilita za cenu slabší poptávky
Slabší stránkou reformy je vývoj na trhu práce a v domácí spotřebě. INDEC uvádí, že míra nezaměstnanosti ve druhém čtvrtletí 2026 dosáhla 7,9 procenta. Podle údajů zveřejněných na konci září se podíl lidí pod hranicí chudoby v první polovině roku zvýšil na 32,3 procenta. To znamenalo zhoršení proti druhé polovině roku 2025, kdy činil 28,2 procenta. Příjmy části domácností podle dostupných hodnocení nestačily držet krok s cenami základního zboží.
Napětí je patrné také v průmyslu. Případ Fate ukazuje, jak mohou levnější dovozy a pokles domácí poptávky oslabit výrobce, kteří byli dlouhodobě chráněni před zahraniční konkurencí. Vláda argumentuje tím, že otevřenější trh snižuje ceny a nutí firmy zvyšovat produktivitu. Odbory naopak upozorňují na ztrátu pracovních míst a na skutečnost, že podniky nemají dostatek času na přizpůsobení novým podmínkám.
Oficiální statistiky přitom neposkytují jednoznačný obraz. INDEC uvedl, že hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostl o 2,0 procenta, zatímco průzkum očekávání argentinské centrální banky v červenci počítal s mezikvartálním poklesem o 0,4 procenta. Analytici oslovení v průzkumu zároveň předpokládali, že za celý rok 2026 ekonomika vzroste o 2,7 procenta. Rozdíl mezi celoročním růstem a slabším krátkodobým vývojem odráží nerovnoměrné oživování jednotlivých sektorů.
Popularita vlády proto klesá, přestože její hospodářská politika přinesla měřitelný pokrok ve snižování inflace a ve stabilizaci veřejných financí. Kritici upozorňují, že rozpočtové škrty, omezení sociální podpory a slabší tvorba pracovních míst zvyšují sociální cenu změn. Milei naopak tvrdí, že bez fiskální disciplíny by se Argentina vrátila k rozpočtovým deficitům a vysoké inflaci. Uzavření závodu Fate tak zůstává symbolem sporu, který se netýká jen jedné továrny, ale podoby celé argentinské ekonomiky.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.